Čtyři stovky chilských branců, kteří sloužili v armádě za diktatury Augusta Pinocheta (1973-1990), požadují odškodné za dobu svého působení v armádě. Považují se totiž za "první oběti" režimu. Ten způsobil smrt asi 3200 lidí a další tisíce osob věznil a mučil.
"Rozhodli jsme se zahájit právní kroky a požadovat od státu, aby nás uznal za první oběti diktatury," prohlásil předseda národní korporace za práva bývalých branců Marcelo Sanhueza. Tato organizace sdružuje kolem tisíce lidí, z nichž asi čtyři stovky se zatím k žalobě hodlají připojit.
Augusto Pinochet se dostal k moci pučem 11. září 1973, kdy svrhl levicového prezidenta Salvadora Allendeho. Poté rozpustil parlament, zakázal politické strany, zavedl cenzuru a uvěznil tisíce svých politických oponentů.
"Bylo velmi obtížné se kontrolovat po tom, co se stalo, neboť nám byly vymývány mozky, abychom pak mohli zabíjet a mučit náš vlastní národ," prohlásil Jaime Fica, který nastoupil vojenskou službu v roce 1978.
Fernando Mellado, který byl povolán v roce 1973, uvedl, že to, co zažil v té době, ho poznamenalo na celý život. "Museli jsme bít lidi na ulici, protože porušili zákaz vycházení," zavzpomínal na začátek diktatury Mellado.
Přes všechny zločiny považují někteří Pinocheta za spasitele země, která v roce 1973 lavírovala na pokraji hospodářského kolapsu, a vyzdvihují jeho lví podíl na "chilském hospodářském zázraku". Jak ale tvrdil nedávno zesnulý chilský exprezident Patricio Aylwin, obdobné ekonomické reformy by provedla jakákoli demokratická vláda, kdyby ovšem byla u moci.
