Obama: Reforma zdravotnictví pomůže ekonomice

Americký prezident Barack Obama, který se v těchto dnech potýká se značným poklesem popularity, na mimořádné tiskové konferenci obhajoval chystanou reformu amerického zdravotnictví. Změna by měla zpřístupnit zdravotní péči 47 milionům nepojištěných Američanů.

Podle Obamy je zároveň důležitá i kvůli zdraví hospodářství Spojených států. Bez ní by prý náklady na zdravotní péči dále výrazně prohlubovaly deficit federálního rozpočtu.

"Pokud nemáme pod kontrolou tyto náklady nebudeme schopni zvládnout náš deficit," uvedl Obama v Bílém domě ve Washingtonu. Podle něj USA utrácejí za zdravotní péči více než jiné rozvinuté země, a americká ekonomika tak není připravená na 21. století. 

ČTĚTE TAKÉ: Mladí v New Yorku riskují život bez zdravotního pojištění
                        Obama chce veřejné pojištění a reformu zdravotnictví

Bez změny zdravotního systému by federální výdaje na zdravotní péči o nemajetné a důchodce (programy Medicaid a Medicare) mohly prolomit státní rozpočet, dodal. Dal najevo, že bude naléhat na Kongres, aby příslušný plán schválil do srpna.

Obamova zdravotní reforma předpokládá zavedení státního zdravotního pojištění, které by konkurovalo soukromým zdravotním pojišťovnám. Jejím cílem je, aby k pojištění mělo přístup i zhruba 47 milionů dosud nepojištěných občanů, pro něž je nyní pojištění finančně nedostupné.

Náklady nezatíží střední vrstvy

Náklady hrazené státem se odhadují na bilion dolarů za deset let. Více než z poloviny by se podle představ vládních demokratů hradily ze zvýšených daní majetnějších Američanů, dalšími částkami by na ně přispěly i asociace nemocnic a výrobců léků. Vyšší zdanění rodin vydělávajících více než milion dolarů ročně (asi 18,5 milionu korun) "odpovídá mé zásadě" nezatěžovat náklady na zdravotní reformu střední vrstvu, řekl prezident.

Navzdory kritice opozičních republikánů i některých fiskálně konzervativních demokratů, kteří reformu označují za příliš drahou, zřejmě schválí své verze příslušného zákona obě komory amerického Kongresu ještě před srpnovými parlamentními prázdninami, řekl nedávno rozpočtový šéf Bílého domu Peter Orszag.

Prezident by chtěl definitivní zákon podepsat v říjnu. Pokud reforma schválena nebude, bude to jeho první velká porážka.

Obamova tisková konference v hlavním televizním vysílacím čase byla od jeho lednového příchodu do Bílého domu čtvrtou v pořadí. Stejný počet takových televizních tiskových konferencí přitom jeho předchůdce George Bush uspořádal za celých osm let v úřadu.

Obamova televizní ofenzíva ustoupila Boyleové

Obama se snaží při prosazování své politiky oslovovat americkou veřejnost přímo, podobně jako to dělal ve volební kampani či těsně po inauguraci, kdy propagoval stimulační plán na obnovu krizí postižené ekonomiky. Kromě velkých tiskových konferencí se za uplynulého půl roku zúčastnil také více než deseti veřejných diskusí s občany a přednesl řadu živě přenášených projevů na témata od obnovy hospodářství po zahraniční vztahy. Za první půlrok v Bílém domě údajně poskytl víc televizních rozhovorů než za stejnou dobu kterýkoli z jeho předchůdců.

"Těžko se najde den, kdy prezident Obama o něčem nemluví v televizi," řekl komentátor televizní stanice CNN Jack Cafferty. "Existuje riziko, že ho lidé začnou vypínat," dodal. Přesto Obama není všemocný. Byť dnešní tiskovou konferenci původně plánoval na pozdější čas, aby zasáhla publikum v celých Spojených státech, musel ji uskutečnit o hodinu dříve.

Stanice NBC totiž v původně plánovaných devět hodin večer vysílala  talentovou soutěž America's Got Talent se speciálním lákadlem, Britkou Susan Boyleovou, již proslavila britská verze této soutěže, a nebyla ochotna vysílací schéma měnit.

I přes Obamovu cílenou mediální kampaň ovšem spokojenost Američanů s prezidentem klesá. Zatímco těsně po složení přísahy schvalovalo jeho kroky 69 procent občanů, nyní souhlas klesl na 55 procent, což je přibližně stejně jako v případě George Bushe mladšího. Většina Američanů si opět myslí, že jejich země je na špatné cestě, uvedla agentura AP v komentáři k průzkumu institutu GfK. Propad popularity v době, kdy se prezident skutečně pustí do práce, není neobvyklý. Stlačuje ji nesouhlas lidí s tím, jak prezident řeší aktuální problémy, i kritika ze strany jeho politických oponentů.

Foto: ČTK/AP, Reuters, Profimedia