Ruské loďstvo v Karibiku, bombardéry na „návštěvě" na venezuelských základnách a prezident Dmitrij Medveděv na okružní cestě za svými latinskoamerickými přáteli. Tak vypadají poslední snahy největší země světa o posílení vlivu na americkém „zápraží".
Prezident Ruské federace Dmitrij Medveděv tento týden končí svou tour po Jižní Americe. Dnes má navštívit venezuelskou hlavu státu Huga Cháveze a ve čtvrtek přistane kremelský vůdce na Kubě.
Již v úterý dorazil k venezuelským břehům ruský jaderný křižník Petr Veliký. Letos v září přistály na letišti Libertador dva strategické bombardéry Tu-160 Blackjack. „Vypadá to, jako by si všichni zvykli na naše lodě v přístavech a bombardéry v hangárech a mysleli si, že to bude trvat navždy," komentoval mediální zájem o ruské vojenské aktivity počátkem listopadu ministr zahraničí Sergej Rybakov.
ČTĚTE TAKÉ: Ruské bombardéry na "cvičné lety" do Venezuely
Ruská flotila připlula do Venezuely na manévry
Představitelé Ruska i Venezuely mají prý na mysli hlavně obchodní otázky (ačkoliv Chávez již dříve nabízel Rusům základny). Medveděvova cesta je však v první řadě varovným prstem zdviženým směrem k Washingtonu. Je také šancí pro levicové jihoamerické vůdce, aby se dostali do globální politiky na ruské straně barikády.
Klesající ceny ropy sice mohou plány Ruska i Venezuely značně omezit, ale Chávezovy námluvy s Kremlem budou pro Baracka Obamu představovat výzvu.
„Není to vážná vojenská hrozba, ale jsou tu hlubší politické souvislosti. Vypovídá to o změně globální geopolitiky," cituje list Christian Science Monitor specialistku na latinskou Ameriku Centra pro strategická a mezinárodní studia Johannu Formanovou.
Venezuela už je nyní největším zákazníkem Ruska v obchodu se zbraněmi. Od roku 2005 dosáhly vojenské kontrakty hodnoty 4,4 miliardy dolarů (80 miliard Kč). Venezuelci koupili 
například 24 stíhaček Suchoj, 54 vrtulníků nebo pět tisíc pušek Dragunov. Rusové navíc svým partnerům přislíbili pomoc při stavbě jaderné elektrárny.
„Brazílie má několik nukleárních reaktorů, stejně jako Argentina. Chceme také vlastní reaktor," prohlásil Hugo Chávez minulý týden. Levicový revolucionář od neúspěšného pokusu o puč v roce 2002 (měly ho podle něj zosnovat Spojené státy) opakovaně tvrdil, že se potřebuje chránit před možnou vojenskou invazí Spojených států.
Není jasné, zdali se Chávezovi podaří smělé vojenské plány na nákup sofistikovaných technologií uskutečnit. Přestože prezident chtěl utratit za ruské vybavení miliardy dolarů, venezuelský rozpočet na obranu pro příští rok se oproti letošku zvýšil o pouhé dvě desetiny procenta z 5,17 na 5,35 procent celkového rozpočtu země.
Penzionovaný viceadmirál Mario Carratu Molina příliš pozitivně Chávezovu taktiku nevidí: „Může udělat z Venezuely strategickou pozici pro všechny, kteří jsou proti Západu. Neexistuje důvod, žádné konkrétní nebezpečí, pro nákup takového objemu zbraní."
Rusko však pro svou odvetu americké hegemonii ve středovýchodní Evropě nachází v Latinské Americe většinou živnou půdu. „Latinská Amerika dlouho cítila důsledky silného amerického vlivu. Není se tedy proč divit, když tyto země nesdílejí americké vidění unipolárního světa. Rusko si hledá prostě nové partnery," vysvětluje Vadim Teperman, expert moskevského Institutu pro Latinskou Ameriku.
Viceadmirál Molina však vidí v obchodu se zbraněmi ještě jiné nebezpečí: „Pokud Venezuela nakoupí zbraně, pak to udělá Brazílie. A jestli to udělá Brazílie, tak to udělá Peru. Je to nebezpečný kruh."
Foto: Reuters
