Námořnictvo USA testuje bezpilotní letoun X-47B, který by měl umět bez lidské účasti přistát na letadlové lodi, což je v letectví jeden z nejsložitějších manévrů. Mnohé však představa zcela samostatného vojenského letadla znepokojuje, píše deník The Los Angeles Times.
Armáda Spojených států zatím nemá v plánu předat zabíjení nepřátelských bojovníků X-47B ani jinému autonomnímu letadlu. Letectvo nicméně v nedávné zprávě o bezpilotních letadlech uvedlo, že je jen otázkou času, než tyto stroje budou při kroužení nad bojištěm moci rozhodovat o životě a smrti. Velitelé nicméně budou bezpilotní letadla stále monitorovat.
Podle autora knihy o robotickém válčení Petera Singera armáda automatické útočné systémy vyvíjí. Než ale takové bezpilotní stroje bude moci vyslat na mise, jejichž účelem bude najít a zničit protivníka, musí prokázat, že zvládnou jednodušší úkoly. Například doplňování paliva či průzkumné mise.
A právě to je účelem X-47B. X v názvu stroje ostatně znamená experimentální. "Ať se vám to líbí, nebo ne, autonomie je budoucnost," řekl Singer.
Dodal, že X-47 je jeden z mnoha programů, které tuto technologii chtějí zdokonalit. Letadlo má demonstrovat její schopnosti, například automatické starty, přistání či dočerpání paliva za letu. Je však vybaveno i na to, aby mohlo nést bomby.
Stroj vyvíjí společnost Northrop Grumman. Námořnictvo již delší dobu dva kusy zkouší v Palmdale v Marylandu. Dosavadní náklady na program činí podle odhadů 813 milionů dolarů. První let uskutečnilo letadlo loni v únoru.
Bezpilotní letadla jsou stále důležitější součástí americké bojové strategie. Pentagon chce jejich letku v příštích letech rozšiřovat navzdory tomu, že jinak americké ozbrojené síly čeká citelné šetření.
|
Krok do neznáma |
|
Podle některých názorů se lidstvo nachází na začátku epochy, kdy smrt a ničení budou rozsévat nezávislé stroje. "Smrtící činy by měl doprovázet jasný řetězec odpovědnosti," míní odborník na výpočetní a robotickou techniku Noel Sharkey.
"U robotické zbraně to je obtížné. Robota odpovědným činit nelze. Kdo tedy nese odpovědnost? Velitel, který jej použil? Politik, který k tomu dal svolení? Vojenský akviziční proces? Výrobce, který vyrobil vadné zařízení?" ptá se.
Sharkey a další věří, že by se o autonomních ozbrojených robotech měla vést stejná diskuse, jaká se vedla po nasazení yperitu v první světové válce a vyvinutí atomové bomby ve druhové světové válce.
Záležitostí se již zabývá Mezinárodní výbor Červeného kříže, který má na starosti ochranu obětí ozbrojených konfliktů. "Nasazení takového systému by znamenalo obrovskou kvantitativní změnu ve vedení bojových akcí," míní prezident výboru Jakob Kellenberg.
Podle něj bude schopnost nových zbraní rozlišovat mezi cíli, kterou vyžaduje mezinárodní humanitární právo, zcela záležet na kvalitě a pestrosti senzorů a programu systému. O potřebě pravidel pro nové zbraně mluví i členové amerického Kongresu. |
