Americká ústava v posledních desetiletích ztrácí popularitu ve světě - napodobuje ji stále méně zemí. Ještě v roce 1987, kdy základní text Spojených států slavil 200. výročí, sloužila podle časopisu Time jako přímý či nepřímý vzor zhruba 160 z tehdy existujících 170 zemí. Nyní ale obliba nejstaršího platného dokumentu svého druhu na světě zažívá volný pád, napsal deník The New York Times (NYT).
"Ústava Spojených států podle všeho ztrácí na přitažlivosti pro tvůrce ústav v jiných zemích," píše se v nové studii Davida Lawa z Washingtonské univerzity a Mily Versteegové z Virginské univerzity. "Během 60. a 70. let minulého století se demokratické ústavy obecně podobaly americké, v 80. a 90. letech se ale tento trend změnil," dodali autoři.
Na přelomu století se pak podle nich propad dále zrychlil. V současnosti se tak demokratické ústavy ve světě podobají té americké v průměru méně než na konci druhé světové války. Možných vysvětlení je několik. Americká ústava je například strohá a stará a zaručuje relativně málo práv. Její upadající vliv také může odrážet slábnoucí sílu a prestiž Spojených států ve světě.
Podle profesora Lawa je hlavní příčinou trendu dostupnost nových, mocnějších a více přitažlivých "operačních systémů" na "ústavním trhu". "Nikdo nechce kopírovat Windows 3.1," podotkl. Za pravdu mu přitom dává i soudkyně amerického nejvyššího soudu Ruth Ginsburgová. "Kdybych v roce 2012 navrhovala ústavu, nedívala bych se na americkou," řekla minulý týden v rozhovoru. Místo toho by sáhla po jihoafrické ústavě, kanadské Listině práv a svobod či evropské Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.
Podle NYT jsou práva zaručovaná americkou ústavou "zalitá v jantaru" a z mezinárodního pohledu skoupá. Americká ústava například v rozporu s vývojem ve světě nechrání právo na volný pohyb, presumpci neviny či nárok na jídlo, vzdělání a zdravotní péči. Má také své zvláštnosti. Jen dvě procenta ústav na světě třeba chrání právo nosit zbraň. Takové ustanovení mají v ústavě už jen Guatemala a Mexiko.
Sanford Levinson ve své knize Naše nedemokratická ústava z roku 2006 napsal, že "ústava Spojených států je nejobtížněji změnitelná ústava ze všech, které v současnosti existují". Tento titul patříval Jugoslávii, ale ta nedopadla dobře, dodává The New York Times.
Jiné země podle něj mění ústavy běžně, v průměru je nahrazují každých 19 let. O stejné lhůtě shodou okolností psal v roce 1789 i Thomas Jefferson v dopise Jamesi Madisonovi. Každá ústava "přirozeně ztratí platnost po 19 letech", protože "země vždy patří živé generaci", uvedl tehdy.
