Po složitých sporech dala nakonec brazilská vláda zelenou projektu přehrady na přítoku Amazonky. Vodní dílo bude na světě třetí největší svého druhu, píše server BBC.
Po několika soudních případech prezident Luiz Inácio Lula da Silva podepsal s konsorciem Norte Energia kontrakt na stavbu přehrady Belo Monte. V konsorciu má hlavní slovo státem vlastněná Companhia Hidro Elétrica do São Francisco.
Stále však neutichají kritické hlasy, které varují, že stavba poškodí místní ekosystém a připraví o domovy na padesát tisíc lidí, většinou původních obyvatel pralesa. Vláda nicméně trvá na tom, že je projekt nezbytný pro rozvoj oblasti a zdůrazňuje množství pracovních míst, jež vytvoří.
Při slavnostním podepsání kontraktu president Lula připomněl, že donedávna patřil mezi zapřísáhlé kritiky projektu, než se o něm dozvěděl víc. "Neumíte si představit, kolikrát jsem se vyjadřoval proti Belo Monte, aniž bych vůbec věděl, o co šlo. Ale je to právě za mého vládnutí, kdy Belo Monte vznikne," označil přehradu za vítězství pro brazilský energetický sektor.
Návrh vybudovat vodní elektrárnu na řece Xingu, která se vlévá do Amazonky v severobrazilském státě Pará, budí kontroverze od samých počátků. Původní projekt byl v devadesátých letech opuštěn kvůli rozsáhlým protestům doma i ve světě. Dnes už se na protesty tolik nehledí, vloni například rezignovali dva vysocí úředníci z úřadu pro ochranu přírody kvůli politickému nátlaku.
Ochránci přírody upozorňují, že šestikilometrová hráz ohrozí přežití domorodých obyvatel, zatopení pěti set čtverečních kilometrů země postihne až padesát tisíc lidí. "Vláda podepsala rozsudek smrti řece Xingu a odsoudila tisíce obyvatel k vyhnání," žehrají vůdci místních indiánů. Dva kanály půl kilometru široké a 75 km dlouhé (větší než Panamský průplav) povedou vodu na turbíny, ale tím vystaví šedesátikilometrový úsek řeky riziku, že přijde o vodu. Některým vzácným druhům ryb i žab, které jinde nežijí, by tak hrozilo vyhynutí.
Neefektivní
Kritiku však úřady odmítají, na ochranu přírody musí vítězné konsorcium poskytnout 800 milionů dolarů (přes patnáct miliard korun).
Belo Monte s výkonem 11 GW by se stala třetí největší hydroelektrárnou, po čínských Třech soutěskách a po brazilsko-paraguayské Itaipu na řece Paraná. Měla by stát mezi jedenácti a sedmnácti miliardami dolarů (cca 200 až 330 miliard korun) a poskytovat elektřinu 23 milionům domovů, ale též hliníkárenskému odvětví.
Dalším problémem, na který poukazují odpůrci, je fakt, že během čtyř suchých měsíců bude elektrárna pracovat jen na desetinu kapacity. Aby se této neefektivitě zamezilo, bylo by potřeba vybudovat před Belo Monte další přehrady, opět s dalšími negativními dopady na Amazonii.
V původních plánech bylo přehrad hned šest, ale vláda je postupně zrušila, píše se na serveru Amazonwatch.org. I tak je ovšem možné, že se zase k některým z nich vláda vrátí.
Ostatně Brazílie vyplula z ekonomické recese poměrně rychle a s hydroelektrárnami se počítá jako s jedním z motorů hospodářského růstu příští dekády - podle BBC se jich v amazonské oblasti plánuje alespoň sedmdesát.
