Většina Američanů si přeje, aby konfederační pomníky zůstaly ve veřejném prostoru. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos. Řada amerických měst a institucí se v poslední době rozhodla pomníky připomínající jižanské vojáky bojující v americké občanské válce v letech 1861 až 1865 odstranit. Po nedávných událostech ve virginském městě Charlottesvillu se k nim začala přidávat další.
Že by měly konfederační pomníky "zůstat ve všech veřejných prostorech" si podle průzkumu myslí 54 procent Američanů, zatímco o opaku jich je přesvědčeno jen 27 procent. Devatenáct procent dotázaných na otázku týkající se odstranění pomníků jižanských vojáků a jejich velitelů odpověděla, že neví, jak s nimi naložit.
Názory dotázaných se lišily na základě jejich politické a etnické příslušnosti. Zatímco republikáni a běloši byli spíše pro zachování památníků ve veřejném prostoru, příznivci demokratů a černoši byli spíše proti.
Novou debatu o občanské válce a jejím odkazu i pravicovém extremismu a rasismu v americké společnosti vyvolaly události ve městě Charlottesvillu, kde demonstrace krajní pravice skončila před nedávnem tragickým útokem pravicového radikála, který svým automobilem zabil mladou aktivistku a dalších 19 lidí zranil. Pravicoví extremisté se ve městě ve Virginii sešli na protest proti záměru odstranit sochu konfederačního generála Roberta E. Leeho.
Spory vyvolal i prezident Donald Trump, který po váhání násilnosti odsoudil, posléze je ale připsal rovným dílem bělošským rasistům i jejich odpůrcům.
Podle průzkumu agentury Ipsos se s Trumpovým názorem o vině na obou stranách pomyslné barikády shoduje 31 procent Američanů. Zastánce nadřazenosti bílé rasy za agresory při násilnostech v Charlottesvillu považuje podle ankety 28 procent lidí a deset procent dává hlavní vinu za eskalaci násilí levicovým aktivistům. Téměř třetina respondentů odpověděla, že neví, nebo považovala za původce násilností někoho jiného.
