Američané ztrácejí důvěru v systém, jímž demokraté a republikáni vybírají svého kandidáta do Bílého domu. Vyplývá to z průzkumu, o němž informovala. Raději by viděli otevřenou soutěž přístupnou všem a bez institutu takzvaných superdelegátů, kteří se mohou rozhodovat bez ohledu na výsledky hlasování.
Mezi republikány nemá vůbec žádnou důvěru v proces primárek 44 procent dotázaných, mezi demokraty 38 procent. Čtyři dotazovaní z deseti navíc prohlásili, že mají jen částečnou důvěru. Velkou důvěru má jen 17 procent republikánů a 21 procent demokratů.
Zájem na změně volebního systému má demokratický kandidát Bernie Sanders, který sice svou soupeřku Hillary Clintonovou porazil ve dvaceti amerických státech, šanci na nominaci ale nemá. Doufá jen, že se mu debatu o reformě primárek podaří vyvolat. V tomto ohledu má spojence v kandidátovi republikánů Donaldu Trumpovi, který nominační pravidla označil za "zmanipulovaná".
Pravidla demokratů i republikánů jsou poměrně složitá a stát od státu se často liší. Sporné je zejména postavení superdelegátů, stranických funkcionářů a vysoce postavených politiků, kteří mají zejména v Demokratické straně na průběh primárek nemalý vliv. Mezi demokratickými delegáty je jich 15 procent.
Republikáni podobný status nezavedli, mezi delegáty každého státu ale stranické vedení dosazuje tři své lidi. Ve většině států platí, že jsou povinni řídit se výsledkem primárek.
Se statusem superdelegátů podle průzkumu nesouhlasí 53 procent Američanů, mezi demokraty je to 46 procent. Obě politické strany uvažují o změnách, debata může ale začít až v příštím, prvním povolebním roce.
