Washington si připomněl dvacet let od Havlova projevu

Rozšiřování Evropské unie a Severoatlantické aliance musí pokračovat, řekl dnes ve Washingtonu bývalý americký poradce pro národní bezpečnost a politolog Zbigniew Brzezinski. Podle něj je to jediná cesta, jak čelit případným imperiálním ambicím Moskvy.

Ruská hrozba ale není bezprostřední, byť existuje, zdůraznil dnes Brzezinski ve Washingtonu na konferenci k 20. výročí projevu československého prezidenta Václava Havla před oběma komorami amerického Kongresu.

PSALI JSME: Havel slaví 20. výročí pádu železné opony i koncertem 
                      Albrightová vystavuje brože a vzpomíná na Saddáma

Havel tehdy krátce po pádu komunistických režimů ve střední a východní Evropě mimo jiné uvedl, že nejlepší způsob, jak mohou Spojené státy pomoci Československu, je ten, že pomohou Sovětskému svazu. Z diskusí na konferenci, které se kromě Brzezinského zúčastnila například bývalá americká ministryně zahraničí českého původu Madeleine Albrightová či český exministr zahraničí Karel Schwarzenberg, jenž tehdy Havla doprovázel, přitom vyplynulo, že nevyřešená otázka demokracie v Rusku nadále komplikuje vztahy v Evropě.

Podle Brzezinského na tom má dílčí podíl to, že politika Evropské unie vůči Rusku není příliš čitelná. Sedmadvacítka by prý měla vůči Moskvě postupovat vyváženě; na jedné straně by měla být vstřícná, na druhé by měla dát jasně najevo, kde jsou hranice této vstřícnosti.

"Dobré ploty dělají dobré přátele a jasnost vytváří dobré vztahy," podotkl Brzezinski, který se narodil ve Varšavě a má za manželku praneteř prezidenta Beneše Emilii.

Klíčem k Rusku je Ukrajina

Velkým testem vztahů EU a Ruska bude podle něj to, zda se evropským zemím podaří integrovat a stabilizovat země, jako je Ukrajina, Bělorusko či Gruzie. Zdůraznil, že zejména samostatná a demokratická Ukrajina odpoutaná od Moskvy by podle něj znamenala konec ruských imperiálních ambicí.

Havel si podle amerického politologa už před 20 lety ve svém projevu uvědomoval, jak je čerstvě nabytá svoboda střední a východní Evropy křehká a že je o ni třeba pečovat. "Havel se díval dopředu, přemýšlel o významu naší historické éry a toho, co představuje," podotkl.

Prezidenta tehdy doprovázel nynější český velvyslanec při OSN Martin Palouš. Vzpomínal, jak se celá tehdejší Havlova návštěva Spojených států nesla v duchu "blažené nevědomosti", kdy se nedávní revolucionáři teprve orientovali ve světě velké politiky. Byla ale nezapomenutelná. "Celá ta cesta pro nás byla výjimečná tím, že to bylo první představení nové československé reality zde ve Spojených státech," řekl Palouš novinářům. Pro Schwarzenberga to byly nejhezčí dny jeho života, kdy se splnilo mnoho věcí, o nichž dlouho snil.

ČTĚTE TAKÉ: OBRAZEM: Havel pokřtil nové album Plastiků

S přípravou cesty československé straně pomáhala Madeleine Albrightová, která tehdy působila v neziskové organizaci Národní demokratický institut. Dnes vzpomínala například na to, že Havel měl původně pronést svůj projev v angličtině, ale nebyl spokojen s překladem. "To nejsou moje slova, takhle bych to nikdy nenapsal," řekl prý tehdy prezident. Před kongresmany nakonec mluvil česky a jeho slova tlumočil nynější velvyslanec v Londýně Michael Žantovský.

Na dnešní konferenci hovořila Albrightová také o současných vztazích ČR a USA. "Je mi líto, že není americký velvyslanec v České republice. Je to nešťastné zvláště v době, kdy je třeba udělat tolik věcí," podotkla politička, která se v současné době podílí na tvorbě nové strategické koncepce NATO.

Havel v Kongresu vystoupil 21. února 1990 krátce po svém zvolení československým prezidentem. Projev před oběma komorami amerického parlamentu je přitom pocta, kterou Spojené státy dávají jen nejbližším spojencům.

Foto: ČTK, forum2000.cz