Útěk ze země
Barma klade na hranici s Bangladéšem miny. Kvůli Rohingům

Barma v posledních třech dnech pokládá na části hranice s Bangladéšem miny. V noci na středu o tom informovali novináři s odvoláním na dva nejmenované bangladéšské vládní činitele. Ti tvrdí, že zaminováním hranice se Neipyijto možná snaží zabránit uprchlému muslimskému menšinovému etniku Rohingů v návratu do Barmy. Z Barmy do Bangladéše v posledních dnech před násilnostmi uteklo takřka 125 tisíc Rohingů. Zmínění bangladéšští činitelé sdělili, že Dháka se ve středu formálně chystá vznést protest proti kladení min na hranicích.

Reuters upozornil, že není schopen nezávisle ověřit, zda jsou na hranicích pokládány miny a zda tak činí barmská armáda. Ta se k hlášeným výbuchům na pomezí s Bangladéšem nevyjádřila. Komentář neposkytl zatím ani úřad barmské vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. V pondělí k výbuchům kancelář Su Ťij sdělila, že je potřeba objasnit, kde exploze byly a kdo tam mohl miny položit. "Kdo může s jistotou říci, že je tam nepoložili teroristé," citoval Reuter z pondělního prohlášení.

"Pokládají miny na svém území podél plotu z ostnatého drátu," citoval Reuters jeden ze svých zdrojů na adresu Barmy. Oba zdroje pak shodně tvrdí, že o zaminovávání oblasti se dozvěděl díky fotografickým důkazům a informátorům.

"Naše jednotky viděly tři až čtyřčlenné skupiny, jak pracují v blízkosti plotu z ostnatého drátu, jak cosi ukládají do země," uvedl zdroj. "Poté jsme si díky informátorům ověřili, že jsou to miny," dodal s tím, že členové skupin byli oděni v uniformách a že to nebyli rohingští povstalci.

Jistý bangladéšský pohraničník, že na barmské straně hranice byly v úterý slyšet dva výbuchy, další dva pak v pondělí. Dodal, že v Bangladéši se léčí chlapec, který v blízkosti hraničního přechodu přišel o levou nohu, zřejmě kvůli mině.

Muslimští Rohingové čelí v převážně buddhistické Barmě dlouhodobě diskriminaci. Nejnovější vlna násilí zde začala, když povstalci z řad Rohingů 25. srpna zaútočili na několik desítek policejních stanic a vojenských stanovišť v barmském Arakanském státě. Při následných střetech mezi Rohingy a bezpečnostními složkami přišlo o život nejméně 400 osob.

Na mezinárodní scéně jsou mnozí šokováni, že Su Ťij, která byla za vlády barmské junty dlouhodobě vězněna, mlčenlivě sleduje armádní tažení proti muslimským Rohingům, jež podle vyšetřovatelů OSN může představovat zločiny proti lidskosti.