V Iráku byl dnes popraven bratranec bývalého iráckého diktátora Saddáma Husajna známý jako Chemický Alí. Mluvčí irácké vlády dnes oficiálně oznámil, že trest byl vykonán.
Alí Hasan Madžíd byl za zločiny proti lidskosti odsouzen celkem ke čtyřem trestům smrti. Poslední hrdelní trest mu irácký soud vyměřil 17. ledna za chemický útok z roku 1988, při kterém zahynulo přibližně pět tisíc Kurdů.
Chemický Alí byl k trestu smrti odsouzen také za účast na genocidě Kurdů v likvidační operaci Anfál (Kořist) v letech 1987-1988, při které zahynulo přes 180 tisíc osob, dále za krvavé potlačení šíitského povstání v roce 1991 a za potlačení protestů, jež následovaly po zavraždění významného šíitského duchovního ajatolláha Muhammada Sádika Sadra v roce 1999.
V den Madžídovy popravy zažilo centrum Bagdádu další vlnu mohutných pumových útoků. Atentátníci si vzali na mušku tři hotely, v nichž bydlí mnoho cizinců a novinářů. Byly zabity desítky lidí.
Chemický Alí - jeden z nejbrutálnějších mužů Saddámova režimu |
Na seznamu osob režimu iráckého prezidenta Saddáma Husajna, které USA ještě před zahájením války v Iráku 20. března 2003 považovaly za "nejbrutálnější osobnosti", figuroval vedle samotné hlavy státu na čelném místě i Alí Hasan Madžíd, přezdívaný Chemický Alí. Osmašedesátiletý bývalý ministr obrany i vnitra a bratranec Saddáma dal mimo jiné v roce 1988 rozkaz použít plyn proti iráckým Kurdům. Za tento útok, při němž zahynulo na 5000 Kurdů, a za jiné zločiny proti lidskosti byl Madžíd odsouzen ke čtyřem trestům smrti a dnes v Iráku popraven. Madžíd, jenž podle některých údajů v 70. letech působil jako vojenský přidělenec na iráckém velvyslanectví v Praze, patřil k nejužšímu vedení země a byl pověstný svojí brutalitou. Například podle ředitele Human Rights Watch (HRW) Kennetha Rotha byl zapojen do "nejhorších iráckých zločinů, včetně genocidy a zločinů proti lidskosti". Americkými vojáky byl zadržen 21. srpna 2003 a v červnu 2004 byl formálně předán irácké spravedlnosti. Poprvé byl Madžíd k trestu smrti odsouzen v roce 2007, a to za zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a genocidu v případu Anfál (Kořist). Při této operaci proti Kurdům na severu Iráku zahynulo v letech 1987-1988 přes 180 tisíc osob. V prosinci 2008 mu byl trest smrti vyměřen za zásah proti šíitům, kteří se vzbouřili proti Bagdádu na jihu Iráku po válce v Perském zálivu v roce 1991. Madžíd byl tehdy ministrem vnitra; zásah vládních jednotek znamenal smrt pro 100 tisíc šíitů. Loni v březnu byl Madžíd k smrti odsouzen za krvavé potlačení šíitského povstání v roce 1999. Čtvrtý rozsudek smrti nad ním vynesl soud letos 17. ledna, a to za chemický útok (za použití yperitu a dalších plynů) na kurdské město Halabdža z roku 1988, při němž zahynulo na pět tisíc Kurdů. V posledních letech Saddámovy vlády nezastával Madžíd žádnou vysokou vládní ani stranickou funkci ve vládnoucí formaci Baas, o to více se podle arabského tisku věnoval práci "za kulisami". Pět dní před zahájením války ale Saddám Madžída jmenoval velitelem Jižní vojenské oblasti. Ještě před začátkem války byl pověřen diplomatickými kontakty v některých arabských zemích. To se ale příliš nezdařilo - Egypt oznámil, že v zemi není vítanou osobou, a též Jordánsko jej odmítlo přijmout. Přesto zavítal do Libanonu a v Sýrii se setkal s prezidentem Bašárem Asadem. Nechvalně se Madžíd proslavil zejména koncem 80. let, kdy byl stranou Baas pověřen správou severoiráckého Kurdistánu (1987-1990). Tehdy proslul bezohledným potlačením kurdského povstání za autonomii. Jeden jeho výnos z června 1987 mluví jasně: "Vojenské síly musejí zničit všechny lidské bytosti i zvířata v těchto oblastech." Specialistou na nejšpinavější práci zůstal Madžíd, který byl v roce 1990 krátce guvernérem okupovaného Kuvajtu (tehdy 19. irácké provincie), i později. Když v roce 1991 propuklo na jihu šíitské povstání, osobně dohlížel na jeho potlačování jednotkami Republikánské gardy. Z tehdejších bojů se dochoval film natočený pro potřeby vládnoucí strany Baas. Na něm je Madžíd zachycen, jak dává pokyn pilotovi před útokem: "Než se vrátíš, všechny je spal. A neopovažuj se vrátit, pokud je nespálíš." Po krátkém působení v roli ministra vnitra (1991) byl Madžíd následující čtyři roky (až do července 1995) ministrem obrany. Poté nezastával již žádnou vládní funkci, ve straně Baas ale zůstal významným hráčem (vedl například její pobočku v provincii Saláhaddín, v níž leží Saddámovo rodiště Tikrít). Jeho pozice ale byla oslabena v roce 1995, kdy emigroval Saddámův zeť a ministr průmyslu, vojenského průmyslu a nerostných zdrojů generál Husajn Kámil Madžíd i s bratrem a rodinami do Jordánska. Prestižní zběh poté CIA vyzradil většinu vojenských tajemství Iráku. "Chemický Alí" vyzval svého strýce generála Kámila Madžída k návratu a garantoval mu bezpečnost. Skupinka kupodivu poslechla a vrátila se do Bagdádu. Saddámovy dcery se po návratu s oběma bratry okamžitě rozvedly a ti skončili po dlouhém mučení na popravišti. Alí Hasan Madžíd se narodil údajně v roce 1941 v Tikrítu. Jeho manželkou byla dcera exprezidenta Hasana Bakra. |
Foto: ČTK/AP a Profimedia