Za zvuků elektronického piana hrajícího svatební pochod přechází Wang Tan po červeném koberci do nemocničního pokoje pojmenovaného Bílý dům. Jen před několika minutami porodila v bazénu osvětleném svíčkami. Pokoj je spíše apartmánem. Zdobí jej obrovská pohovka v rokokovém stylu a reprodukce Mony Lisy.
Osmadvacetiletá Wang, která porodila chlapce, prohlašuje: "Chtěla jsem zůstat v Bílém domě, protože je veliký a skvěle zařízený."
"Prezidentské" apartmá nemocnice Antaj v Pekingu, soukromého zařízení vyhledávaného majetnými třídami v metropoli, není jedinou zvláštností kolem příchodu prvního dítěte Wang Tan na svět.
V zemi, kde většina aktivních žen ve městech volí porod císařským řezem, se Wang Tan rozhodla pro přirozený porod.
Za necelé desetiletí se v Číně podíl porodů císařským řezem více než zdvojnásobil. V roce 2001 činil 20 procent a v roce 2008 již více než 46 procent. Ve městech se tento podíl pohybuje až kolem dvou třetin, uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO).
Ve své zprávě za rok 2010 WHO konstatovala, že v Asii nabyl tento fenomén epidemických rozměrů.
Podle odborníků je porod císařským řezem nezbytný v případech, kdy by byl přirozený porod kvůli stavu matky či dítěte riskantní. Experti však rovněž soudí, že rizika související s císařským řezem jsou v případech, kdy se žena k takovému porodu rozhodne bez vážných důvodů, často větší než výhody.
Podíl porodů císařským řezem je v Číně nepochybně příliš vysoký, soudí Shelang Tang z Dukeovy univerzity ve Spojených státech. Připomíná, že klíčovým faktorem je financování nemocnice.
Čína učinila obrovský pokrok pokud jde o dětskou úmrtnost: od poloviny 90. let ji snížila o téměř dvě třetiny, zejména tím, že povzbuzuje ženy, aby rodily v nemocnicích.
Avšak státní financování čínských nemocnic je na nízké úrovni. Nemocnice pak získávají téměř polovinu zdrojů díky operacím, jako je císařský řez. Ostatek pochází většinou z lékařských prohlídek a z prodeje léků.
"Cena porodu císařským řezem může být třikrát až čtyřikrát vyšší než u normálního porodu," vysvětluje Tang.
Jistou roli tu hraje i čínskými úřady prosazovaná politika jednoho dítěte. Rodiče tak mají více peněz na jediný očekávaný porod a nelitují výdajů na ten způsob porodu, který považují za bezpečnější, uvádí Tang.
Kromě toho tu je mnoho předsudků, podle nichž přirozený porod údajně naruší sexuální život, vysvětluje.
Některé místní úřady zahájily kampaně, v nichž zdůrazňují výhody přirozeného porodu, ale na centrální úrovni není v tomto bodě jasná politika, zdůrazňuje Tang.
"Naším hlavním problémem je to, že těhotné ženy v Číně mají velký strach z bolesti. Ani porody v bazénu strach našich pacientek nezmírnily, a proto jsme zavedli hypnózu," prohlašuje šéf nemocnice Antaj Čchen Feng-lin.
Dlouhý červený koberec spojuje porodní sál se sérií pokojů pro rodičky, jako je Bílý dům, Palác Islámábád pro muslimskou klientelu či další pokoj inspirovaný mongolským dobyvatelem Čingischánem.
"Rodiče doufají, že se jejich dítě stane císařem, princeznou nebo prezidentem. Pokoje tu jsou od toho, aby se jim pěkně snilo," uvádí Čchen. Dodává, že na klinice už přes 2000 žen porodilo v bazénu.
Pokud jde o ono elektronické piano a svatební pochody, jsou zde od toho, aby připomínaly, že porod je stejně tak radostný jako svatba.
Wang Tan to potvrzuje: "Cítila jsem se opravdu šťastná, když hudba spustila. Některé ženy jsou ještě zdrceny bolestí po porodu. Já jsem ale byla spokojená," ujišťuje a dodává, že neměla anestetika.
Zatím se v přízemí nemocnice lékaři věnují svým císařským řezům. Ředitel nevěří, že jich v Číně bude rychle ubývat. "Můžete sice prosazovat přirozené porody, ale nakonec tu vždy hrají roli peníze," konstatuje.
