Čína slibuje snížit svůj podíl na změně klimatu a investuje ohromné částky do větrných elektráren v odlehlých oblastech. Turbíny nad jurtami jsou ale z velké části nefunkční a hlavní tíhu poptávky z prudce bohatnoucího východu stále nesou uhelné elektrárny. To se však může v blízké budoucnosti změnit.
Desetiletá Na Na dělá úkoly do školy jen při světle, které do jurty pouští otvor ve střeše. Přestože bydlí uprostřed jedné z největších čínských větrných elektráren, nemá její rodina elektřinu, píše britská BBC. V žádné z jejich tří jurt není ani jediná žárovka. Rodina provozuje malou čajovnu, kde nabízí během léta občerstvení čínským turistům, kteří objevují zvláštní krásu ohromných plání Vnitřního Mongolska.
ČTĚTE TAKÉ: Čínský drak tiší žízeň na Blízkém východě
Elektrárna Chuej-tcheng-si-le je v této autonomní oblasti největším zdrojem větrné elektřiny. Přesto babička Na Ny Ge Siksa turistům vaří čaj na kamnech na uhlí. „Bez elektřiny je to těžké, ale jsme tu jen přes léto a příští rok už elektroinstalace budou," těší se Mongolka.
Také její vnučka má plány do budoucna. "Chci televizi, ledničku, auto a byt," říká školačka, která sní o kariéře úspěšné podnikatelky.
Její zanedbatelná uhlíková stopa brzy výrazně vzroste. Milionům lidí se jako je ona se, pokud bude současný čínský ekonomický růst pokračovat, v příštích desetiletích jejich sen splní. Než bude Na Ně třicet, Čína bude potřebovat dvojnásob více energie než dnes.
Téměř tři čtvrtiny čínské energie nyní pocházejí z uhelných elektráren, již v roce 2007 překonala Čína ve znečišťování ovzduší Spojené státy.
Ambiciózní sliby před Kodaní
Peking nedávno během vyjednávání před prosincovým summitem v Kodani, kde má být uzavřena nová smlouva nahrazující Kjótský protokol, vyhlásil nový ambiciózní cíl omezení znečišťování skleníkovými plyny. V roce 2020 by země měla vypouštět „výrazně méně" oxidu uhličitého než v roce 2005, řekl čínský prezident, který také slíbil rychlý rozvoj energetiky z obnovitelných zdrojů a jádra.
Čína je v současnosti v produkci energie pomocí větru čtvrtá na světě, ještě v roce 2006 ale byla až osmá. Podle studie amerického časopisu Science je možné, že v roce 2030 větrné elektrárny pokryjí celou čínskou spotřebu elektřiny.
"Naše studie ukazuje, že je z finančního hlediska uskutečnitelné, aby vítr fungoval jako důležitá alternativa k uhlí coby zdroj pro čínskou generaci, která bude mít přístup k elektřině," řekl časopisu Forbes jeden z autorů studie Wang Jü-süan.
Obří elektrárnu Chuej-tcheng-si-le brzy zastíní šest gigantů, část z nich v poušti Gobi, každý produkující asi jeden gigawatt elektřiny. Více než třetina uhelných elektráren v zemi přitom produkuje méně než tři sta megawattů.
Problémy překotného růstu
Rychlý růst čínských větrných elektráren ale přináší i problémy. Hlavní překážkou je odlehlost oblastí, ve kterých stojí sedm největších z nich. Rozvodným společnostem se často nevyplatí připojovat turbíny ke své síti. Vláda totiž stanovuje energetikům kvóty na počty postavených turbín, ne na produkované kilowatthodiny, sítě navíc kvůli nutně kolísavému výkonu elektráren mají technické problémy.
Národní komise pro rozvoj a reformu (NDRC) ale tvrdí, že technické problémy s rozvodnou sítí „nejsou reálnou překážkou". Celá polovina rozvodů je méně než čtyři roky stará, naprostá většina mladší než deset let, a tak je snadno možné existující technologii zlepšit. „Zlepšíme existující rozvody a postavíme nové, abychom boom větrné energie zvládli. Dokážeme se s tím poprat," řekl časopisu Scientific American Li Ťün-feng z NDRC.
Větrné turbíny v Číně vyrábí asi sedmdesát producentů, velká část z nich ale začala fungovat až v posledních třech letech, kdy vláda začala požadovat, aby energetici místo od zahraničních společností kupovali domácí produkci. Některé turbíny po instalaci nefungují, jiné se rozbijí jen několik týdnů po začátku produkce. Jiné nezkušené společnosti instalují na místa, kde není dostatek větru.
Sedmdesát procent čínských energetických potřeb stále pokrývá uhlí. Pokud se Číně nepodaří vyřešit problémy s elektřinou z obnovitelných zdrojů, nový životní styl generace dnešních desetiletých bude hlavním tahounem klimatických změn.
Foto: Wikimedia Commons, ČTK/AP
