Ženy dobyly jednu z posledních mužských bašt v Čínské lidové osvobozenecké armádě. Po 62 letech její existence pochodovaly tento týden poprvé v čestné gardě republiky. Aby se jim dostalo této cti, musejí splnit tvrdá kritéria. Premiéru na veřejnosti měly při státní návštěvě turkmenského prezidenta Gurbanguliho Berdymuhamedova, kterého Peking přijal se všemi vojenskými poctami. Pozornost médií se však neupírala ani tak na zahraničního hosta, jako na dámy v uniformách.
Ženy v čestné gardě musejí být nejméně 173 centimetrů vysoké, navíc je ještě protáhnou pět centimetrů vysoké podpatky. Součástí jejich slavnostní uniformy jsou bílá košile a tmavě modrá kravata. Sukně sahají ke kolenům.
Čestná garda odolávala snahám žen dostat se do jejích řad celých šest desítek let. Čistě mužských klubů už v Číně mnoho nezbývá. K těm nejvýznamnějším patří sedmičlenné vedení komunistické strany a velící úroveň sedmi vojenských okruhů Číny. Ženy už pronikly mimo jiné též do nepočetného týmu čínských astronautů, či spíše taikonautů.
Ostatně, už sám velký vůdce Mao Ce-tung říkal: "Půlka oblohy patří ženám."
Svůj debut v čestné gardě si odbyly ve třech různých typech uniforem. V zelené pro pozemní vojsko, v modré pro letectvo a v bílé pro námořnictvo. V 151členné gardě jich pochodovalo 13.
Když čínské listy informovaly v úterý o Berdymuhamedově příjezdu, byly na mnoha titulních stránkách fotografie vojaček čestné jednotky. S puškami a bajonety.
Dosavadních 151 žen má doplnit ještě dalších 100. Jde o první ženy v protokolární jednotce, jež vznikla roku 1952 z jednoho strážního praporu. O rok později ji přejmenovali na "čestnou formaci". K jejím prvním úkolům patřil ceremoniální pochod při přijímání cizích velvyslanců, kteří se akreditovali v lidové republice.
Vojáci čestné gardy se moc nezapotili. Počty ambasadorů ze zemí socialistického tábora byly nepočetné a přehledné. Většina západních států své velvyslance do Číny neposlala, neboť neuznávaly novou komunistickou vládu v Pekingu. Trvalo to až do roku 1964, kdy toto "tabu" prolomila Francie.
Představa, že by při slavnostním marši mohly vypadat dobře i ženy, se ve velení armády prosazovala dlouze a ztuha. Ke zvratu v tomto myšlení došlo roku 2010, kdy čínská čestná garda vyrazila poprvé do zahraničí, konkrétně do Mexika, kam přijely i čestné gardy z řady dalších zemí.
Mexiko tehdy slavilo 200 let nezávislosti. Číňané byli jediní, kteří ve své formaci neměli sukně.
Tuto skutečnost kritizovala jak čínská média, tak část čínských politiků. V únoru 2014 vybraly jednotky pekingského vojenského okruhu prvních třicet vojaček a zařadily je do čestné gardy. Začal jim ihned tvrdý výcvik. Další stovka má následovat ještě letos.
"Cítím pýchu a štěstí," svěřila se domácím médiím gardistka Čcheng Čchengová, která předtím sloužila v letectvu. A dodala: Nereprezentujeme jenom armádu, ale také naši vlast."
Vojáci a vojačky tvrdě cvičí, každý den nejvíce pochodování, jež připomíná marš pruské armády. Protokol gardy,která má 700 členů, je vypracován do nejmenších detailů, včetně pozdravů podle hodností.
Pokud do Číny zavítá na návštěvu cizí státní prezident, defiluje před ním 151 vojáků - nyní už i vojaček. Zahraničního šéfa armády zdraví už "jen" 127 příslušníků čestné gardy a zahraničního velitele 101 gardistů a gardistek.
Muži musejí mít výšku nejméně 180 centimetrů a váhu plus mínus 80 kilogramů. Dále musejí mít podobné rysy tváře a pevný, zářící pohled.
U žen v uniformách, na nichž dlouho pracovali armádní designéři, je důležitý také účes. Vlasy musejí být tradičně sepnuté dozadu, aby dobře sedla pokrývka hlavy. Obě pohlaví (armáda jich zatím více neuznává) mají v gardě stejná práva a stejné povinnosti.
Čínská lidová armáda je největší na světě, má 2,3 miliony aktivních vojáků. Žen v ní je necelých osm procent. Číňanky vykonávaly dlouho ve vojsku tradiční ženské činnosti, armáda byla po pět tisíc minulých let vnímána jako mužská instituce.
Až v posledních letech se vojačky začínají dostávat na pozice, které jsou spojeny s větším nebezpečím. Třeba v námořnictvu a ve speciálních jednotkách.
O některé funkce v armádě mají ženy ohromný zájem. Bojovými pilotkami se třeba před osmi lety chtělo stát 20 milionů dívek s ukončeným středoškolským vzděláním. Vybrána jich byla jen hrstka. Výcvik prvních z nich skončil v březnu roku 2011.
Informací o ženách, které ve starší čínské historii prosluly jaké bojovnice, je málo. Nejstarší a nejodvážnější hrdinkou je Mulan, dívka z rolnické rodiny, která nastoupila na místo po jejím otci v císařově armádě. Zůstala v ní 12 let. Legendu o Mulan, jež se odehrává zhruba před dvěma tisíci lety za vlády dynastie Chan, zná většina čínských dětí.
