Před třemi dekádami byla kulturní revoluce jedním z nejdramatičtějších útlaků náboženství, jaký kdy moderní svět viděl. Dnešní komunisté však radikálně změnili přístup k víře a křesťanům v povolených kostelech dali značnou svobodu, jakož i milionové dotace.
Staveniště na předměstí Nan-ťingu ukazuje na vskutku velkorysé odhodlání komunistů podporovat křesťanství, které v zemi roste jako nikdy. Vznikající budova se stane největším kostelem, pobere pět tisíc věřících. Pozemky poskytli nikoli místní křesťané, ale město, stejně jako 20 procent stavebních nákladů, v řádu milionů dolarů.
K oficiální, povolené protestantské církvi se hlásí asi dvacet milionů lidí. "Takový růst v historii křesťanství v Číně nemá obdoby," řekl BBC Wang Cuo An, generální ředitel Státní správy náboženských věcí. Prý se tato podpora nijak nevylučuje s tvrdě ateistickým komunismem. "Čínská komunistická strana je přesvědčená, že na světě žádný Bůh není," vysvětluje Wang. "Ale komunistická strana věří, že by měla respektovat a chránit náboženskou víru. Členové strany musejí respektovat věřící a nezasahovat do jejich zájmů."
Společenská role
Rozmach křesťanství má několik příčin, soudí profesor Huo Sin-pching z Čínské akademie sociálních věd, který se specializuje právě na křesťanství. Hlavně je tu duchovní přitažlivost, ale také potenciální spojení s hospodářskou prosperitou.
Křesťanství se podle něj může zbavit imperialistické nálepky, budou-li církve schopné zaujmout roli služebníků čínské společnosti. "Mnozí Číňané dávají zvláštní důraz na sociální práci a sociální služby. Myslím, že to je správná cesta, kudy by se křesťanství mělo ubírat," říká Huo.
Takový přístup má i otec John Čang, jehož podporují katolíci z celého světa. V Š'-ťia-čuangu provozuje domovy pro staré lidi. "Někteří úředníci říkají, že jsem pro čínskou společnost udělal, co oni nedokážou. Bez jakéhokoli politického angažmá odvádí církev dobrou práci, a to že vláda oceňuje," citovala jej BBC. Na domově přitom spolupracuje i Svaz komunistické mládeže.

Je však otázkou, nakolik se čínští křesťané s rostoucím vlivem a sebevědomím spokojí s omezeními, která přece jen stát uplatňuje. "Upřímně, máme problémy, bojujeme s některými nařízeními. Ale protože jsme registrovaní, protože nařízení a zákony posloucháme, užíváme si více svobody," vysvětluje pastor Wu Wej-čching Haidianského křesťanského kostela v Pekingu.
I tak se ale někteří neskloní před státní regulací a pokračují v nepovolených podzemních, takzvaných domácích církvích, jež mají tradici od kulturní revoluce.
O sebevědomí čínských křesťanů není pochyb. Ale není také žádná záruka, že komunistické vládě smířlivý postoj a podpora vydrží - těžko si představit, že by si církev nechala přerůst přes hlavu.









