V čínské provinicii S-čchuan, kterou před dvěma týdny zasáhlo ničivé zemětřesení, je nyní možné spatřit stovky, tisíce fotografií dětí. Část v nich je v novinách či táborech pro oběti katastrofy. Děti v nich hledají své rodiče (mnohé je už nikdy nenaleznou), nebo prosí o pomoc. Na většinu z nich možná čeká nový domov u adoptivních rodičů.
Druhou skupinu fotografií tvoří portréty dětí, jejichž životy vyhasly pod sutinami zhroucených budov. Hlavně několika škol, jež spadly v mžiku jako domečky z karet. Fotografie na jejich trosky pokládají zoufalí a truchlící blízcí zesnulých dětí.
A právě jim je věnována následující báseň, jež nyní koluje v Číně po internetu a kterou z čínštiny do češtiny přeložila paní Xu Weizhu.
Mamínko, vezmi mě za ruku
孩子 Drahoušku pospěš
快抓紧妈妈的手 maminku vezmi za ruku
去天堂的路 ta cesta do ráje
太黑了 je tak temná
妈妈怕你 obávám se
碰了头 že se uhodíš do hlavy
快 honem
抓紧妈妈的手 dej sem ruku
让妈妈陪你走 doprovodím tě tam
妈妈 Maminko
我怕 bojím se
天堂的路 cesta do ráje
太黑 je tak temná
我看不见你的手 nevidím tvou ruku
自从 když ta zřícená zeď
倒塌的墙 sebrala sluníčko
把阳光夺走 nemohu už
我再也看不见 nikde
你柔情的眸 najít tvé něžné oči
孩子 Drahoušku
你走吧 jdi klidně dál
前面的路 cesta před tebou
再也没有忧愁 je už beze starostí
没有读不完的课本 bez otravných učebnic
你要记住 Jen si dobře pamatuj
我和爸爸的模样 jak vypadáme, já a tvůj tatínek
来生还要一起走 budeme zase spolu v dalším životě
妈妈 去天堂的路有些挤 cesta do ráje je plná lidí
有很多同学朋友 mých spolužáků a kamarádů
我们说 řekli jsme si
不哭 nebudeme brečet
哪一个人的妈妈都是我们的妈妈každá maminka je naše maminka společná všech
哪一个孩子都是妈妈的孩子 každé dítě je drahoušek každé maminky
没有我的日子 v těch dnech co přijdou beze mne
你把爱给活的孩子吧 dávej svou lásku těm, co zůstali na živu
妈妈 Maminko
你别哭 neplač
泪光照亮不了 perličky slz neozáří
我们的路 cestu před námi
让我们自己 nech nás
慢慢的走 pomalu jít dál
妈妈 Maminko
我会记住你和爸爸的模样 tvář tvou a tatínkovu si dobře pamatuji
记住我们的约定 i tu dohodu mezi námi
来生我们还要一起走 budeme jedna rodina i v dalším životě
přeložila paní doc. Xu Weizhu, která teď působí jako čínská ředitelka na Konfuciově akademii při Univerzitě Palackého v Olomouci.
Foto: AP
