Turecko
Erdogan vyhlásil výjimečný stav. Z puče viní i jiné státy
20.07.2016 22:40 Aktualizováno 20.07. 23:31
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyhlásil v zemi tříměsíční výjimečný stav. Učinil tak po zasedání vlády a bezpečnostní rady státu, které jednaly o situaci v zemi po pátečním zmařeném pokusu o puč. Erdogan nyný může vládnout pomocí dekretů. V době výjimečného stavu může být omezeno či pozastaveno například právo shromažďovací či svoboda slova.
"Toto opatření v žádném případě není proti demokracii, právu ani svobodám. Právě naopak, jeho cílem je demokracii a právo chránit a posílit," uvedl Erdogan v přímém televizním přenosu v přítomnosti ministrů vlády. Ve středu poprvé od pátečního pokusu části armády o převrat zasedala bezpečnostní rada státu, jednání trvalo téměř pět hodin. Poté zasedla ještě vláda.
"Jako vrchní velitel ozbrojených sil se budu také věnovat tomu, abych vyčistil obzrojené složky od všech virů," řekl rovněž Erdogan. Kvůli pokusu o převrat, který si podle poslední oficiální bilance vyžádal životy 312 lidí včetně 145 civilistů, bylo obviněno 99 generálů, což je více než čtvrtina všech generálů v zemi. Ve vazbě zůstává na 9400 lidí, většinou členů armády. Ministerstvo obrany dnes též zahájilo vyšetřování všech vojenských soudců a prokurátorů a 262 z nich zbavilo funkcí.
Erdogan také chce otázku vydání duchovního Fethullaha Gülena z USA do Turecka oddělit od dalších vztahů se Spojenými státy. Do pátečního pokusu o převrat v Turecku, za jehož strůjce považuje Erdogan právě Gülena, byly podle prezidenta zapojeny i jiné země. Erdogan ale odmítl nějakou konkrétně jmenovat. Odmítl také tvrzení, že je autoritářský a že se stal v minulosti hrozbou pro demokracii.
Erdogan se vyjádřil i ke kritice Evropské unie stran jeho připravenosti obnovit v zemi trest smrti, který tam byl zrušen v roce 2004 v rámci snahy Ankary o vstup do EU. "Svět není jen Evropská unie," řekl pro Al-Džazíru Erdogan. A dodal, že USA, Rusko, Čína a další země trest smrti oficiálně také mají.
"Již 53 let klepeme na dveře EU a oni nás už 53 let odmítají," postěžoval si Erdogan. Odkázal tak na rok 1963, kdy Evropské společenství, předchůdce EU, uzavřelo s Ankarou asociační dohodu. Erdogan zopakoval, že pokud turecký parlament obnovení trestu smrti odhlasuje, on ho rovněž schválí. Brusel již Turecko varoval, že trest smrti je s členstvím v EU neslučitelný.
Od soboty provádí vláda rozsáhlé čistky ve státních institucích. Více než 50 tisíc vojáků, policistů, soudců, prokurátorů či učitelů bylo buď zatčeno, propuštěno z práce či odvoláno z funkcí. Hlavním cílem čistek je odstranit z funkcí příznivce duchovního Fethullaha Gülena, jehož vláda považuje za strůjce pokusu o puč. Gülen obvinění odmítá.
Vyhlášení výjimečného stavu na půl roku umožňuje turecká ústava v době, kdy je vážně narušen veřejný pořádek v zemi, nebo kdy násilné činy ohrožují svobodu a demokracii. Rozhodnutí prezidenta nyní musí být zveřejněno v úředním věstníku a předloženo parlamentu. Ten může výjimečný stav zrušit či změnit délku jeho trvání.
Během výjimečného stavu mohou být například vyhlášeny zákazy vycházení či shromažďování nebo mohou být kontrolována média. Výjimečný stav byl v poslední době vyhlašován na jihovýchodě Turecka, kde armáda bojuje s kurdskými separatisty.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.