Gigant na písku. Otevřela se nejvyšší věž světa

Velikášství šejků ze zálivu? S více než ročním zpožděním se v Dubaji v osm hodin večer místního času otevřela  nejvyšší budova světa. Více než 800 metrů vysokou Dubajskou věž (Burdž Dubai) lze spatřit už ze vzdálenosti 100 kilometrů.

Slavnostní ceremoniál ale přinesl překvapení. Stavba se nebude jmenovat Dubajská věž, ale Burdž Chalífa (Chalífova věž, Věž chalífa). Přítomní se také dozvěděli přesnou, dosud utajovanou výšku mrakodrapu - 828 metrů.

Nehledě na vysoké zadlužení emirátu (bohatší bratr Abú Zabí mu čerstvě pomohl s úvěrem 10 miliard dolarů) připravila Dubaj na 4. ledna pompézní oslavy. Datum není vybráno náhodně - před 14 lety se vládcem Dubaje stal Muhammad bin Rášíd Ál Maktúm.

Ten je od smrti svého otce roku 2006 také viceprezidentem a premiérem Spojených arabských emirátů. Se stavbou obří věže se začalo dva roky předtím.

VIDEO Z OTEVÍRÁNÍ BURDŽ DUBAI:

"Nej nej" Dubajské věže vyrážejí dech. Se svými 818 metry totiž není jen nejvyšší budovou světa. Žádný výškový dům nemá více než 160 obyvatelných pater, žádný nemá 56 výtahů, které se řítí vzhůru rychlostí 18 metrů za vteřinu, žádný nemá vyhlídkovou platformu výše než 124. patro Burdž Dubaj.

Její návštěvníci se po okolí rozhlížejí z výšky 442 metry.

Jen do základů věže, které sahají do hloubky 55 metrů pod úrovní země, se nalilo 45 tisíc krychlových metrů betonu.

Betonovat šlo jen odpoledne a večer, protože při denních teplotách 40 až 50 stupňů Celsia se beton nedá zpracovávat. I tak se ale ještě beton musel zchlazovat.

Výjimečný luxus je u Dubajské věže samozřejmostí. Je v ní umístěn i hotel Giorgia Armaniho, a kdo má dost peněz, může si vybrat k přenocování i apartmán navržený přímo jím.

Burdž Dubaj, která má na zemi formu písmene ypsilon, se směrem vzhůru stále zužuje a nahoře na špici ji korunuje gigantická ocelová konstrukce. Trojdílný půdorys zajišťuje podle vrchního stavitele George Efstathioua stabilitu i při větru. "Věž je stabilnější než jiné, mnohem menší mrakodrapy," říká. V obytné a kancelářské věži nejsou podle něj cítit ani prudké bouře.

Vichry ale nebyly zdaleka jediným problémem, s nímž se museli architekti a inženýři potýkat. Řešili otázky, s nimiž se dosud stavitelé nesetkávali. Třeba ve spojitosti s termickými jevy a tzv. komínovým efektem, který zde probíhá v opačném směru - shora dolů. Horký vzduch proudící výtahovými šachtami vytváří takový tlak, že by deformoval dveře kabin.

Anebo, bylo by možné evakuovat se v případě nebezpečí po 11 300 schodech dolů? Vyloučeno. Pokud by v budově vypukl požár, nedostal by se prý příliš daleko. Každých 25 podlaží je dvoupatrový protipožární prostor.

Nejvyšší mrakodrap, jaký kdy člověk stvořil, nestojí osamocen. Je ústředním prvkem nově budovaného dubajského centra. Tamní projekt přijde na 20 miliard dolarů (351 miliard korun) a jeho součástí je i největší nákupní středisko a také například 30 tisíc bytů. Byt o 102 metrech čtverečních tam lze pořídit už "za hubičku" - 841 tisíc eur.

Webové stránky Burdž Dubaj nazývaly během stavby dílo různými jmény: ikona, monument, klenot, zázrak... Ve slavnostní den otevření věže zaznívají mnohá obdivná slova a vzájemně se přebíjejí superlativy. Mezi slavnostními hosty je též mnoho privilegovaných, kteří se už brzy do dubajského mrakodrapu nastěhují.

Téměř se ale nemluví o mnoha neprivilegovaných, kteří toto dílo v potu tváře a svýma rukama vytvořili. Až 14 tisíc mužů dřelo na věži pět let, v úmorném horku a ve třech směnách denně.

Většina z nich pochází z Indie, Pákistánu, Srí Lanky a Bangladéše. Věž by se tak možná mohla spíše jmenovat nikoli Burdž Dubai, ale Burdž Karáčí anebo Burdž Dháka.

Foto: Profimedia a ČTK/AP