Íránci mají za sebou první kolo voleb. Opozice je bojkotuje

Íránští voliči v pátek v prvním kole vybírali nové poslance jednokomorového parlamentu. O 290 křesel se ucházelo 3444 kandidátů. Po skončení hlasování, které bylo třikrát prodlouženo, se objevují rozporuplné informace o účasti. Podle agentury DPA státní média hovoří o vysokém zájmu voličů, opozice včetně exilových představitelů naopak o frašce. Vláda totiž údajně záměrně zmenšila počet volebních místností, aby vyvolala dojem návalu.

Jak hlásili někteří očití svědci a novináři, volební místnosti v bohatých čtvrtích Teheránu často zely prázdnotou, tlačenice se tvořily naopak ve vesnických oblastech. Kolik voličů z celkových 48 milionů se skutečně hlasování zúčastnilo, zůstává nejasné. Nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí prohlásil, že vysoká účast bude důkazem odporu proti hrozbám ze zahraničí.

Termín uzavření volebních místností byl dnes opakovaně odkládán. Nakonec hlasování skončilo ve 23 hodin místního času (20.30 SEČ), tedy o pět hodin později, než se plánovalo.

Podle agentury Reuters volby zahraniční politiku Íránu zřejmě příliš neovlivní. Mohly by ale upevnit postavení právě Chameneího a okruhu duchovních vůči jejich rivalům soustředěným kolem prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda.

"V poslední době tu bylo mnoho propagandy a tlaku na Írán... čím více lidí půjde k volbám, tím lepší to bude pro budoucnost, prestiž a bezpečnost země," prohlásil Chameneí poté, co odvolil v jedné z teheránských volebních místností. Volební účast se v Íránu tradičně pohybuje mezi 50 a 70 procenty, při posledních volbách byla podle oficiálních čísel 55,4 procenta. Někteří představitelé před současnými volbami odhadovali, že tentokrát bude účast vyšší než 60 procent.

Íránci své zástupce v parlamentu volili naposledy v roce 2008. O rok později se vydali k urnám vybrat hlavu státu, po sporném znovuzvolení Ahmadínežáda ale v zemi propukly nepokoje. Dvě hlavní reformátorská hnutí byla poté zakázána, několik stoupenců reforem zůstává ve vězení a reformátorští politici oznámili, že letošní parlamentní volby budou na protest proti represím vůči nim bojkotovat. Volební klání se tak odehrává především mezi představiteli dvou hlavních konzervativních hnutí.

Írán je pod tlakem některých západních zemí kvůli svému spornému jadernému programu. Odsoudilo jej šest rezolucí Rady bezpečnosti OSN a země je dva roky terčem obchodního a finančního embarga Západu, které podle agentury AFP začíná doléhat na ekonomiku země. Výsledky dnešního hlasování by podle íránského ministerstva vnitra měly být známy za dva nebo tři dny. Pro zvolení v prvním kole musí vítězný kandidát získat aspoň 25 procent z odevzdaných hlasů. Pokud se to nepodaří ani jednomu kandidátovi, bude v daném okrsku vypsáno do měsíce druhé kolo.