Zde se nachází perská replika saúdskoarabské Mekky. V íránské vesnici Alláhajár ji postavili za několik milionů dolarů a jedna íránská filmová společnost v ní natočila film, který má podat pohled na život islámského proroka Mohameda, byť islám zpodobování proroků zakazuje.
Vzniká nejdražší film v historii íránské kinematografie, který sklízí kritiku ještě předtím, než byl uveden do kin. Mnozí se ptají, zda se vůbec na filmová plátna dostane.
V kulisách nechybí replika svatyně Kaaby. Mohamed bude zachycen jedině z pohledu zezadu. "Jak máme svého proroka ukázat? Mnozí z nás představy vyjadřujeme prostředním kinematografie a filmů," uvažuje režisér Madžíd Madžídí.
Lidé znají mnoho biblických příběhů právě prostřednictvím filmů jako Noe s Russellem Crowem nebo z příběhu Exodus: Bohové a králové režiséra Ridleyho Scotta. Jenomže zpodobování postav spojených s koránem islám nedovoluje. Mohamed je dopodrobna popsán slovně jako ideální bytost. Duchovní však zakazují hledat pro ně fyzickou podobu.
Útok na redakci francouzského listu Charlie Hebdo byl právě mstou za karikatury Mohameda.
Islám se ale přesto na tuto věc nedívá jednotně. Většinoví sunnité odmítají podoby Mohameda i jeho příbuzných nebo stoupenců, avšak menšinoví šíité tak ortodoxní nejsou. V šíitském Íránu a dalších šíitských zemích není výjimkou vidět portréty Mohamedova zetě Alího na špercích, nálepkách nebo i na přívěscích ke klíčům.
Šíité přitom Alího považují za jediného oprávněného Mohamedova následníka. Vůdce íránské revoluce z roku 1979 ajatolláh Ruholláh Chomejní prý míval po celé roky ve svém pokoji portrét mladého Mohameda.
Madžídího freska o Mohamedově dětství trvá 190 minut. Tvář budoucího proroka se přesto na obrazovce neobjeví ani jednou. Hovoří o něm jiní, například jeho děd Abdal Muttalib, kterého hraje Alírezá Šodžá Núrí. "Byla to velmi těžká role, nedokážu své pocity ani popsat," řekl.
Madžídí zapojil do filmu trojnásobného nositele Oscara italského režiséra Vittoria Storaroa, Scotta Andersona, který získal Oscara za vizuální efekty, a také hudebníka A. R. Rahmana, který má Oscara za film Milionář z chatrče. Madžídí je odhodlán podat světu přesný prorokův obraz.
Je přesvědčen, že islámští extremisté a Západ tuto ikonu 1,5 miliardy věřících pošpinili. "Pro muslimy je prorok Mohamed spásou v tomto životě i po něm," řekl.
Film ještě není promítán, ale už se ozývají hlasy proti němu. Káhirská univerzita Al-Azhar jako významný hlas sunnitského islámu vyzvala Írán, aby film zakázal. Katar naproti tomu, byť patří k sunnitským monarchiím, hodlá sám poskytnout miliardu dolarů na natočení filmu o prorokově životě. Madžídí řekl, že je připraven spolupracovat. "Jsme ochotni podílet se na jakémkoli filmu, který svět obeznámí s Mohamedem.
Jsme islámská země, známe kulturu, která se k němu vztahuje, a máme prostředky k výrobě takových filmů," sdělil.
Prozatím se zdá, že doma mu nic nehrozí, neboť s jeho filmem souhlasí íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí, který v roce 2012 přišel na promírání prvních záběrů. Snímek vychvalují také íránští filmoví kritici. Mostafá Sejedábádí považuje jeho osvětlení a barvy za úžasné. Jeho kolega Masúd Farasatí však má výhrady k některým záběrům, například k tomu, který v úhlu snímá mladého proroka proti nebi. Podle něj jde o hollywoodské klišé.
Produkce počítá s tím, že film bude ozvučen v perštině, arabštině a angličtině. V Íránu by se měl začít promítat v létě. Natáčelo se rok, ale postprodukce, která se prováděla v Německu, trvala další dva roky.
Bude-li mít snímek úspěch, chtějí tvůrci natočit dvě pokračování. Jedno má mapovat Mohamedův život od jeho mládí do 40 let a další zbytek života.
Film přišel na 30 milionů dolarů (748 milionů korun). Producentem je soukromá společnost Núrtabán, jejíž šéf Mohammad Mahdí Hajdarján odmítl říci, kdo peníze poskytl. Pravděpodobně to jsou bohatí íránští investoři a náboženské instituce.
