Radikální organizace Islámský stát (IS) si prodejem ropy z polí v severní Sýrii a Iráku přijde měsíčně na padesát milionů dolarů (1,2 miliardy korun). Podle odborníků se IS podařilo získat experty i potřebnou techniku za zahraničí, takže ropné příjmy zůstávají vysoké a umožňují radikálům udržet se na dobytém území.
USA se snaží odříznout IS od této pomoci. Vyjednávají s vládami, aby zastavily dovoz techniky do severní Sýrie, kam se z Turecka dostává zařízení pro těžbu, úpravu i transport ropy. Americký znalec situace sdělil, že IS těžbu ropy technicky zvládá stále úspěšněji, což skupině umožňuje zpomalovat důsledek ztrát, které jí působí koaliční nálety.
Několik iráckých odborníků nezávisle na sobě uvedlo, že IS prodává barel ropy za 35 dolarů, ale také jen za deset, zatímco na legálním trhu se za ni platí skoro padesát dolarů. Pašeráci ji pak prodávají prostředníkům v Turecku. Z obav před zničením při náletu už není ropa přepravována velkými cisternami, ale menšími zásobníky.
V Sýrii IS denně těží třicet tisíc barelů ropy, v Iráku kolem deseti až dvaceti tisíc barelů. Podle iráckého poslance a bývalého ministra ropného průmyslu Ibráhíma Bahr Ulúma se v Iráku těží hlavně v blízkosti Mosulu. Zatímco syrská ropa se pašuje do Turecka a tam prodává prostředníkům, irácká se údajně převáží do Sýrie, kde IS provozuje rafinerie, aby mohl prodávat ropné produkty.
IS vyhlásil na obsazeném území chalífát s vlastní správou. Jeho úřad, který je obdobou ministerstva financí, tvrdí, že v dubnu skupina za ropu jen v Sýrii získala 46,7 milionu dolarů. V Sýrii údajně IS kontroluje 253 ropných vrtů a těží se na 161 z nich. Pracuje tam 275 inženýrů a přes 1100 dělníků.
Úřad tureckého premiéra oznámil, že Turecko zpřísnilo dohled na hranici a brání pašování ropy. Od roku 2011 prý Turci zadrželi 5,5 milionu litrů ropy a na konci září zachytili 3319 pašeráckých zásilek.
Ačkoliv iráčtí představitelé tvrdí, že část ropy se pašuje také přes irácký Kurdistán, kurdské vedení to popírá. Člen parlamentu iráckého Kurdistánu Alí Hamá Sálih řekl, že o tom neexistují důkazy. Přiznává však, že se v Kurdistánu obchoduje s jinými komoditami pocházejícími od IS. Nedávno prý tam bylo zatčeno patnáct lidí podezíraných z obchodování s radikály. Jsou mezi nimi vojáci i podnikatelé.
Rusko začalo bombardovat radikály v Sýrii 30. září a ani při jednom z ruských útoků nebyla zasažena ropná infrastruktura. Nálety koalice, které velí USA, na ni cílily jen několikrát. Úspěšnější v tomto smyslu byly útoky v Iráku, kde se IS kvůli nim musel stáhnout z hlavních ropných polí u Kirkúku. Ze strachu z amerického náletu IS netěží ani na velkém nalezišti u severoiráckého Sindžáru. Posílá tam pouze nepravidelně dělníky, kteří rychle načerpají ropu a odjedou.
IS provozuje malé rafinerie zřízené na mobilních přívěsech. Jejich produkce je určena hlavně pro domácí potřebu. Za přísných bezpečnostních opatření k nim IS vozí turecký a kurdský personál a zaměstnává rovněž lidi z iráckých státních ropných společností. Iráčtí inženýři si podle iráckého odborníka na problematiku IS Hášima Hášimího mohou za den vydělat tři sta dolarů, a pokud řeší technický problém, pak až tisíc dolarů. V IS je podle irácké tajné služby za operace s ropou odpovědný muž identifikovaný jako Hadží Dijáa. Právě on organizuje práci inženýrů z Turecka a Kurdistánu.
Peníze za ropu prý vybírají v Istanbulu a Ankaře členky IS, protože se předpokládá, že ženy přitahují méně pozornosti. Hotovost je pak dopravena do Sýrie a Iráku.
