Vědci ze země vycházejícího slunce zdárně pokračují v „pěstování" ostrova Okinotorišima v Tichém oceánu. Dva shluky kamení vyčnívají nad hladinu během přílivu jen deset centimetrů, ale Japonci se jich nehodlají vzdát. Exkluzivní ekonomická zóna totiž zajišťuje Japonsku výhradní práva na přírodní zdroje v oblasti 200 námořních mil od břehů ostrůvků. Čína si na suroviny skryté pod vodou také dělá nárok a odmítá status ostrova Okinotorishimě přiznat.
Japonští vědci plánují dovézt do vod okolo Okinotorišimy až 50 tisíc korálových „kolonií". Jedna taková kolonie není větší než špička prstu, ale dohromady by měly utvořit bariéru a zabránit nejhoršímu - potopení ostrůvků. Program vyjde na v přepočtu 115 milionů korun.
Okinotorišima vyčnívá za vysokého přílivu nad hladinu jen zhruba deset centimetrů, ale pro Japonsko je tento kus skály velmi důležitý.
Několik let trvající „hra" s Čínou spočívá v zachování Okinotorišimy jako ostrova podle námořních zákonů OSN. Obecně uznávaná pravidla Společnosti národů určují, že do vzdálenosti 200 námořních mil (370 km) od pobřeží patří všechny přírodní zdroje zemi ovládající břeh.
Pokud by Okinotorišima nebyla ostrovem, Japonsko by přišlo o 400 tisíc kilometrů čtverečních exkluzivní ekonomické zóny (EEZ), což je plocha větší než mateřské ostrovy. Čína by pak mohla podle libosti v celé oblasti například těžit nerosty, nebo lovit ryby.
Avšak Okinotorišima není důležitá jen ekonomicky. Pokud by někdy došlo k vojenskému konfliktu v Tchajwanské úžině, ostrov by hned získal strategickou důležitost. Americká flotila směřující k Tchaj-wanu musí kolem Okinotorišimy proplout a zde by se jim pokusily pravděpodobně zkřížit cestu čínské ponorky. Zřejmě proto podle Japonské obranné agentury (Japan Defense Agency; JDA) Číňané jedenáctkrát nezákonně mapovali pro svá plavidla mořské dno.
„Od roku 1931 je Okinotorišima klasifikovaná jako ostrov," říká mluvčí japonského ministerstva zahraničí Tomohiko Taniguči.
Ostrůvky samotné objevil roku 1789 kapitánem William Douglas z paluby fregaty Iphigenia dávno předtím, než se o ně začali zajímat Japonci nebo Číňané.
Foto: archiv, navy.mil