Země pod velikány
Konec království štěstí. Lidé v něm přestali být šťastní

Bhútán, malé království v Himálaji mezi Čínou a Indií, se proslavil svým indexem "hrubého národního štěstí", kdy dává přednost spokojenosti lidí před ekonomickým růstem. Mladí lidé tu však stále častěji zpochybňují pověst "země šťastných lidí".

Tuto koncepci, která se stala indexem rozvoje v celém světě a která nahrazuje kvantitativní měřítko hrubý domácí produkt, vynalezl v 70. letech bývalý bhútánský král. Podle této koncepce se měří štěstí obyvatel v zemi nikoli podle ekonomického růstu, ale podle jiných kritérií: zachovávání kultury, životní prostředí a dobrá vláda.

Zdá se však, že s nástupem globalizace Bhútán, který povolil vstup prvním turistům v roce 1974, televizi v roce 1999 a demokracii v roce 2008, ztratil určitou část své bývalé harmonie.

"Lze vidět, že tu lidé nejsou šťastní," prohlašuje čtyřiadvacetiletý Džigme Vangčuk, sociální pracovník a bývalý narkoman, v metropoli Thimphu, kde pracuje ve středisku pro mladé toxikomany. "Setkáváme se s mnoha problémy a mnoho lidí trpí," dodává.

Vláda je znepokojena rostoucí spotřebou drog včetně chemických v zemi, která byla po staletí izolována.

Alkohol, zvláště jakési fermentované rýžové víno vyráběné podomácku, byl vždy součástí bhútánské kultury. Avšak podle státní statistiky za loňský rok se v největší nemocnici v metropoli staly jaterní choroby jednou z hlavních příčin úmrtí.

Bhútán, který má 750 tisíc obyvatel, neměl do 60. let minulého století ani silnice, ani telefon, ani měnu. Světu se otevřel až v 70. letech. Pokračuje však ve výběru turistů a poskytuje víza za 200 dolarů (3600 korun) na den.

Země byla až do roku 2008 absolutní monarchií a dnes je konstituční monarchií, kde buddhismus zůstává státním vyznáním a prostupuje všední život. Avšak tradiční sociální předivo se pozvolna přetrhává.

"Každým rokem roste míra kriminality, na ulicích dochází k ozbrojeným loupežím a krádežím, což zde ještě před deseti lety neexistovalo," zdůrazňuje Damber K. Nirola, jeden z pouhých dvou psychiatrů v této zemi.

Nezaměstnanost spolu s toxikomanií a alkoholismem je hlavním problémem, který podle něho musí země řešit.

Tyto problémy se mohou zdát neuvěřitelné v buddhistickém ráji s malebnou přírodou, kde se zrodila koncepce "hrubého národního štěstí", vychvalovaná v zahraničí a rozebíraná na četných konferencích pořádaných v Bhútánu.

HNŠ místo HDP

Obyvatelé metropole však nejsou tolik nadšeni. Komise "hrubého národního štěstí", plánovací úřad země, zkoumá všechna ekonomická opatření, aby se ujistila, že odpovídají principům této koncepce. Bhútánci si ji sice chválí, ale mají pochybnosti o její aplikaci.
"Když vidím problémy země, nevidím žádné 'hrubé národní štěstí'," říká jednadvacetiletý student Džanjang Celtrim. Znepokojuje ho především to, že v zemi, kde je průměrný věk 26 let, chybějí pracovní místa pro mladé kvalifikované lidi.

Podle oficiálních údajů činila loni nezaměstnanost mezi mladými 7,3 procenta, zatímco o tři roky dříve to bylo 12,9 procenta. Tyto údaje však vzbuzují jisté pochybnosti. Místa pro kvalifikované mladé lidi jsou totiž jen v rodícím se soukromém sektoru. Manuální práce ve stavebnictví, které zažívá rozmach, vykonávají indičtí dělníci.

"Je zde nerovnováha mezi poptávkou a nabídkou pracovních míst," zdůrazňuje Nirola. Mladí také opouštějí zemědělství, které zůstává hlavním sektorem království.

Bhútán je kromě toho silně závislý na Indii, s níž sousedí, pokud jde o investice, pomoc a dovoz.

"Lidé soudí, že naši politici se především starají o to, aby propagovali hrubé národní štěstí v zahraničí. Tato koncepce se však stala velmi intelektuálním pojmem," soudí šéfredaktor deníku The Bhutanese Tenzing Lamsang.

Obhájci koncepce připouštějí, že tento ukazatel neřeší všechny problémy, ale tvrdí, že nabízí mnohem širší rámec než čistě ekonomická měřítka.

Podle Pemy Thinleje, který pracuje v Centru studií v Bhútánu, jež koncepci vypracovalo, je hrubé národní štěstí neoprávněně kritizováno z důvodu přílišných očekávání od jakéhosi utopického státu.

"Hrubé národní štěstí je jakýmsi cílem, jehož se všechen lid v Bhútánu snaží dosáhnout. Nyní však nikdo netvrdí, že se to Bhútánu již podařilo," uvedl.