USA vydaly miliardy dolarů na výcvik milionové irácké armády a policie. Přesto se vojáci vzdali po tisících několika stovkám sunnitských radikálů, kteří od úterka obsazují irácká města a postupují k Bagdádu. Agentura AP spatřuje hlavní příčinu v tom, že sunnitští vojáci nejsou ochotní položit život za šíitského premiéra Núrího Málikího a jeho vládu, jejíž politika podle nich utiskuje sunnitskou menšinu.
Radikálové z Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL) se snaží vojáky a policisty zastrašit předem. Umístili na internet například video, které má ukázat, jak skončí každý sunnita ochotný sloužit šíitské vládě. Za zvuku náboženské hudby radikálové klepou v noci na dveře domu policejního majora. Když jim přijde otevřít, zavážou mu oči, spoutají ho a nožem mu uříznou hlavu v jeho ložnici.
ISIL se staví do pozice organizace, která bude schopná chránit zájmy iráckých sunnitů. Šíitští vojáci a policisté se v oblastech obývaných sunnity ocitají v izolaci a cítí se v mimořádném nebezpečí.
Velký počet členů bezpečnostních složek dezertoval za uplynulý půlrok v západní provincii Anbár, kde ISIL působí od začátku roku a má v rukou města na řece Eufrat včetně Fallúdže a částečně i Ramádí. Podle zdrojů AP byli v oddílech ISIL, jež se v úterý probojovaly do Mosulu, i sunnitští důstojníci, kteří dezertovali z armády právě z nespokojenosti s Málikího politikou. Jakmile do města vešly oddíly ISIL, uprchli zbylí důstojníci do kurdských oblastí.
"Bojovali jsme, ale velitelé nás zradili. Když jsme se probudili, všichni byli pryč," popsal situaci v Mosulu voják, který uprchl do střediska iráckého Kurdistánu, do Irbílu.
Podle rozvědky se radikálům v Mosulu vzdalo 52 tisíc policistů a 12 tisíc vojáků. Výměnou za záruku bezpečného odchodu odevzdali zbraně několika stovkám radikálů.
Další příčinou chabého výkonu vojska je fakt, že motivem mnoha mužů vstoupit do armády nebo k policii byla vidina stálého platu. Nováčci, kteří by byli jinak nezaměstnaní, mohou počítat s měsíčním platem v přepočtu čtrnáct tisíc korun. "Proto mnozí myslí hlavně na sebe a řeknou si, tohle není moje válka. Nebyli vycvičeni ke smyslu pro profesionalitu," řekl bývalý irácký velvyslanec v USA Fajsal Istrabádí.
Dalším faktorem je, že mnoho lidí bylo do bezpečnostních složek najato z oddílů sunnitské domobrany, které se podařilo sestavit Američanům pro boj proti irácké al-Kajdě v letech 2007 a 2008. Tito lidé operovali ve svých lokalitách a dodnes jsou loajální především svému kmeni, nikoli státu. Stejně tak šíitští vojáci mají vždy zapotřebí dát najevo, k jaké skupině patří, protože na vojenských hlídkách v Bagdádu často vlají šíitské prapory, jestliže tam slouží šíité.
Protože většině vojska chybí profesionalita, do skutečných vojenských operací je nasazováno deset tisíc mužů, kteří prošli speciálním americkým výcvikem pro boj proti terorismu a mají za sebou roky bojů po boku amerických jednotek.
Tito specialisté sice mohou dobýt určitou lokalitu, ale nemají dost lidí na to, aby ji udrželi. Předají ji většinou běžným jednotkám, které se pak při opakovaném útoku vzdají. Specialisté jsou pod přímým Málikího velením. To je pro premiéra další minus, jelikož se podle kritiků příliš míchá do vojenských záležitostí.
Málikí, který přestává důvěřovat běžné armádě, se bude zřejmě stále více obracet na nejtvrdší irácké šíitské milice. A to pouze prohloubí fakt, že jde znovu o sunnitsko-šíitský spor, stejně jako tomu bylo v letech 2006 až 2008.
