Z ekonomických i společenských důvodů si mnozí afghánští rodiče přejí syna. Pokud ho nepřivedou na svět, uchylují se někteří z nich k dlouholeté praktice - převléknou za chlapce jednu z dcer, píše zpravodajský server BBC.
Když Azita Rafhatová, bývalá poslankyně afghánského parlamentu, vypravuje své dcery do školy, obléká jedno z děvčat odlišně. Tři holčičky dostanou bílé šaty a na hlavu šátek, ale ta čtvrtá, Mehrnúš, si vezme oblek a kravatu. Mimo domov totiž Mehrnúš nevystupuje jako dívka, ale jako hoch jménem Mehrán.
Azita Rafhatová neporodila za svůj život žádného syna, a aby tento "nedostatek" zmírnila a vyhnula se poznámkám ostatních lidí, zvolila toto radikální rozhodnutí. Stačilo jen změnit dceři účes a najít pro ni klukovské oblečení.
"Když máte v Afghánistánu dobré společenské postavení a jste zámožní, lidé na vás hledí jinak. Tvrdí, že váš život bude naplněn, jen když budete mít syna," vysvětluje.
Podle manžela bývalé poslankyně Ezatulláha Rafhata je syn v Afghánistánu otázkou cti a prestiže. "Kdokoli k nám přišel, tak nás litoval: 'To je mrzuté, že nemáte syna.' Tak nás napadlo, že bychom mohli převléci jednu z dcer, a ona s tím také souhlasila," řekl.
Přispívají k obživě
Azita Rafhatová ale není jediná matka, která se takto rozhodla. Mnohé dívky vydávající se za chlapce lze najít na afghánských tržištích. Rodiny totiž převlékají holky za kluky také proto, aby mohly bez problémů pracovat na ulicích a přispívat k obživě rodiny. Tyto dívky, které se představují jako hoši, prodávají vodu, žvýkačky a další zboží. Jejich věk se dá podle reportéra BBC odhadnout na 5 až 12 let.
Dívky vychované jako chlapci ale nezůstanou hochy napořád. Když dospějí do věku 17 či 18 let, znovu se vrátí k dívčímu životu. Změna ovšem často nebývá úplně snadná.
Elahe, která bydlí v severoafghánském Mazáre Šarífu, žila jako chlapec do svých 20 let, jelikož rodina neměla syna. Ke svému ženskému pohlaví se vrátila teprve před dvěma roky, kdy měla nastoupit na univerzitu. Pořád se ale necítí být úplně ženou. Říká, že nemá ženské návyky a že se nechce vdát.
"Donedávna jsem vycházela ven jako chlapec, hrála jsem si s chlapci a měla jsem podstatně větší svobodu," vzpomíná. "Pokud mě rodiče budou nutit, abych se provdala, pomstím se za utrpení afghánských žen a budu bít svého manžela tak, že se mnou bude muset chodit každý den k soudu," tvrdí.
Prosby k bohu
Atikulláh Ansárí, který stojí v čele známé modré mešity v Mazáre Šarífu, se domnívá, že tato tradice je vlastně jistou formou prosby vznášené k bohu. Podle něj rodiny, které nemají syna, převlékají své dcery za chlapce, aby jim bůh dal skutečného syna. Takové matky prý za ním často přicházejí do mešity a za příchod syna se modlí. Atikulláh Ansárí říká, že když dívky vydávající se za hochy dospějí, musejí si v souladu s islámem začít zakrývat hlavu šátkem.
V Afghánistánu jsou takovéto příběhy běžné. Téměř každý má příbuzné či sousedy, kteří tuto praktiku vyzkoušeli.
Faríba Madžídová, šéfka úřadu pro ženská práva v severní provincii Balch, žila dřív pod chlapeckým jménem Vahíd. "Pracovala jsem v otcově obchodě a dokonce jsem mu jezdila do Kábulu pro zboží," říká. Madžídová je přesvědčena, že jí tato zkušenost pomohla získat sebedůvěru a dostat se tam, kde dnes je.
Nepřekvapí, že i Azita Rafhatová, Mehránova matka, kdysi žila jako hoch. "Vyzkoušela jsem svět mužů i žen a to mi pomohlo, abych byla ambicióznější a budovala si kariéru," prohlašuje.
Zmíněná tradice existuje v Afghánistánu již stovky let a podle kábulského sociologa Daúda Ravíše možná u jejího zrodu stojí převlékání žen za muže kvůli jejich bezpečí při útocích nájezdníků.
Kázi Saíd Muhammad Sámí, ředitel komise pro lidská práva v provincii Balch, to ale považuje za porušování lidských práv. "Nemůžeme někomu jen tak na chvilku změnit pohlaví. To je proti lidskosti," zdůrazňuje s tím, že některé dívky takto ztratily dětství a svou identitu.
