Komentáře
Nejistota a obavy. Dohoda o "bezjaderném" Íránu klid nepřinesla
15.07.2015 12:15
Komentáře ve Francii a Británii vesměs vítají uzavření mezinárodní dohody o omezení jaderného programu Íránu a označují smlouvu za "historickou". Zvlášť vyzdvihují její kladný geopolitický a ekonomický rozměr. Zdůrazňují však, že přetrvávají i některé nejistoty a obavy.
Západ - a především Washington - doufá, že otevření se Íránu zahraničí a jeho ekonomické oživení přispěje k demokratizaci íránského režimu. "Nelze však vyloučit, že ti nejradikálnější duchovní nezvolí ještě tvrdší pozice doma i v zahraničí, právě aby takovému vývoji zabránili," domnívá se komentátor francouzského deníku Libération.
I po uzavření dohody přetrvává nedůvěra vůči šíitskému režimu v Teheránu a lze se zatím jen dohadovat, zda země bude směřovat k politické otevřenosti, prosperitě svých obyvatel a míru, tvrdí také francouzský deník La Croix.
Francouzský list L'Est Républicain věří, že umírněný íránský prezident Hasan Rúhání hodlá využít zrušení ekonomických sankcí proti Íránu k liberalizaci země. Komentář však připouští, že "prezidenta mohou ochromit polovojenské síly" v Íránu. Není podle listu jasné ani to, zda, a když ano, tak jak významně Teherán pomůže v boji proti Islámskému státu, jak doufá Západ.
Dohodou Spojené státy výrazně zasáhly do dlouholetého konfliktu mezi sunnity a šíity na Blízkém východě, uvedl britský deník The Independent. Historická dohoda se některým jeví jako obdivuhodné vítězství šíitů a trnem v oku Izraele. "Mocenská rovnováha v regionu se možná navždy změnila," soudí list.
Spojené státy podle francouzského analytika Sébastiena Lacroixe chtějí vrátit šíitský Írán do blízkovýchodní hry s cílem vytvořit protiváhu sunnitské Saúdské Arábii a posílit koalici proti Islámskému státu. Také doufají, že nová geopolitická situace a ekonomické posílení Íránu povedou k politické normalizaci této islámské republiky.
Britský deník The Telegraph oceňuje, že se jednající strany odhodlaly ke kompromisům a že se dohoda zdá vyrovnaná. Domnívá se ale, že Spojené státy a jejich spojenci ustoupili od velmi podstatného původního principu, že Írán by neměl mít žádné technologie k obohacování uranu. Dojednané omezení kapacit íránského civilního jaderného programu má navíc platit jen určitý počet let.
Dohoda dojednaná i s Ruskem by měla být zlomovým bodem v boji proti šíření jaderných zbraní na Blízkém východě, ale není jisté, zda se tak opravdu stane, varuje francouzský politolog Laurent Marchand. "Uvidíme, zda se Teherán spokojí, či nespokojí se svým postavením v regionu, když mu k (atomové) bombě chybí tak málo," napsal v deníku Ouest-France.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.