Vatikán se neustále vyslovuje pro usmíření mezi Izraelci a Palestinci, avšak vztahy, které udržuje s palestinskou stranou, kde žije katolická menšina, komplikují jeho poměr k Izraeli. Ve svém velikonočním poselství Městu a světu vyzval Benedikt XVI. k novému, vytrvalému a upřímnému úsilí, aby bylo dosaženo obtížného, avšak nezbytného usmíření, které je první podmínkou k budoucímu mírovému soužití a bezpečnosti.
Tato výzva k míru je kromě svého humanitárního aspektu také motivována snahou Vatikánu zachovat přítomnost křesťanstva v pozemské Ježíšově vlasti, jak se vyjádřil Benedikt XVI. Panují totiž obavy, že neustálá emigrace věřících Palestinců, kteří jsou k ní vedeni obtížnými životními podmínkami, nakonec povede k tomu, že zde žádní nezůstanou.
Ačkoli Vatikán nikdy o palestinském státu nehovořil, vyvolává tato otázka v očích Izraele jistou podezíravost. Tím spíše, že mezi Vatikánem a Jeruzalémem od navázání diplomatických vztahů v roce 1993 dosud pokračují ostrá jednání zejména o majetku církve v této zemi.
Návštěva Benedikta XVI., oznámená před několika měsíci, se zdála být v jedné chvíli ohrožena izraelskou ofenzivou proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamas v pásmu Gazy na přelomu loňského a letošního roku, při níž zahynulo přes 1300 Palestinců.
Benedikt XVI. tehdy mimo jiné prohlásil, že "vojenská volba není řešením" a "násilí, ať pochází z jakékoli strany a ať nabírá jakékoli podoby, musí být ostře odsouzeno".
Kardinál Walter Kasper, pověřený vztahy s židy, uvedl, že události v Gaze plán návštěvy zkomplikovaly.
Mezi dvěma ohni
Při své návštěvě bude mít papež příležitost poznat trochu život Palestinců, protože se 13. května v Betlémě vypraví do dětské nemocnice spravované katolickou charitativní organizací Caritas a do uprchlického tábora Aida.
"Předpokládaný program je však na palestinské straně velmi rychlý a papež ve skutečnosti nepřijde s palestinským obyvatelstvem do kontaktu," vyjádřil své politování kardinál, který si nepřál být jmenován.
Cesta přichází rozhodně v mnohem složitějších podmínkách, než jaké panovaly při návštěvě Jana Pavla II. v roce 2000, kdy se rozhovory mezi Izraelci a Palestinci pod záštitou amerického prezidenta Billa Clintona zdály být na dobré cestě.
V Izraeli se 31. ledna stal premiérem Benjamin Netanjahu, který odmítá dva státy jako prostředek k řešení konfliktu. To zjevně jeho řešení odsunulo do vzdálenější budoucnosti. Také palestinské postoje přitvrdily, když islamistické hnutí Hamas uchvátilo moc v pásmu Gazy.
"Benedikt XVI. bude kráčet po ostré hraně: musí Izraelce ujistit o svých sympatiích a zároveň nesmí dopustit, aby se Palestinci obávali, že Vatikán jejich věc pustí ze zřetele," soudí uznávaný expert na Vatikán z amerického listu National Catholic Reporter John Allen.
Foto: Reuters
