Po osudových volbách Iráčané napětím ani nedýchají

"Změnu, změnu," volají stoupenci koalice Národní irácké hnutí. V ulicích Mosulu a některých bagdádských čtvrtích už v neděli oslavovali - poněkud předčasně - dobrý volební výsledek jediného velkého volebního bloku, který se upsal národní jednotě a odklonu od náboženských faktorů. "

"Dnešní den znamená pro irácký lid konec sedmileté fáze utrpení," prohlásil viceprezident Tárik Hášimí, sunnita, v narážce na americkou invazi z jara 2003, píše agentura DPA.

"Změnu" obsahuje v názvu i nová irácká kurdská strana, Hnutí pro změnu (Goran), která už v loňských parlamentních volbách v autonomním Kurdistánu uzmula etablovaným kurdským stranám, Demokratické straně Kurdistánu (KDP) a Vlasteneckému svazu Kurdistánu (PUK), bezmála 24 procent hlasů.

Tak úplně noví a neotřelí však nejsou ani tito nováčci. Irácká národní dohoda, hlavní člen koalice Národní irácké hnutí, patří bývalému předsedovi přechodné vlády Ajádu Alávímu, o němž se proslýchá, že prý za své vlády vlastnoručně postřílel podezřelé osoby na policejní stanici.

Kromě toho se prý někteří členové jeho kabinetu za jeho krátké vlády (2004 až 2005) bezostyšně obohacovali. A Alávího spojenec Hášimí už více než jednou změnil politické barvy. Na kandidátce Goranu jsou pak především bývalí členové tradiční kurdské strany PUK prezidenta Džalála Talabáního.

V to, že po nedělních parlamentních volbách nastane v Bagdádu skutečně radikální změna kurzu, věří beztak málokterý z politických pozorovatelů. Dvě nejdůležitější souřadnice irácké politiky totiž zůstávají nezměněny:

- Šíité tvoří se 60 procenty většinu iráckého obyvatelstva. Protože byli v éře prezidenta Saddáma Husajna diskriminováni, jsou v průměru méně vzdělaní než muslimští sunnité a křesťanská menšina. Šíité inklinují k tomu volit šíitské strany, které - přestože to bylo v předvolební kampani oficiálně zakázáno - agitovaly náboženskými symboly.

- Kurdové budou pravděpodobně znovu v postavení těch, kdo dopomohou jiným k moci. Bez nich je totiž stěží možné sestavit silnou a funkční koaliční vládu.

Napínavé jsou teď po bouřlivé volební neděli odpovědi na tři otázky: uzná většina politiků volební výsledek, nebo se rozpoutá nová vlna násilí mezi šíity a sunnity? Dopadla koalice Právní stát šíitského premiéra Núrího Málikího dost dobře na to, aby vytlačila z vlády své šíitské konkurenty Amara Hakíma a Muktadu Sadra těsně propojené s Teheránem? A který šíita se stane předsedou vlády?

Že byla tentokrát volební účast navzdory útokům extremistů vyšší než při minulých hlasováních, je mimo jiné i výsledkem toho, že se část sunnitů zřekla ozbrojeného boje a přiklonila se k politickému procesu poté, co se američtí vojáci loni v létě stáhli na své základny mimo města.

Mnoho Iráčanů, kteří v neděli přišli k volbám, chtělo "zabránit horšímu". Nadto chtěli zajistit, aby jejich etnická skupina byla v novém parlamentu dobře zastoupena. V dobíhajícím legislativním období, které končí 16. března, byly totiž téměř všechny důležité posty na ministerstvech a úřadech obsazovány stranami.

Jestliže to tentokrát půjde stejně jako při minulých parlamentních volbách v roce 2005, budou si ovšem úřadující ministři muset odkroutit ještě "čestné kolečko". Po oznámení volebních výsledků očekávaném koncem příštího týdne budou totiž nejspíš následovat vleklá koaliční jednání.

Foto: Profimedia a ČTK/AP