Pospěš si a zemři. Japonsko trápí stárnutí obyvatel

Každý den vyráží Macu Jamazakiová ze svého malého domku na tokijském předměstí pracovat do rodinného koloniálu. Cestou prochází rušnými ulicemi. Toto by neupoutalo ničí pozornost, kdyby jí nebylo 103 let. Jamazakiová přežila zemětřesení, které zdevastovalo Tokio, druhou světovou válku a rakovinu, která ji postihla jako sedmdesátnici.

Vaří si, uklízí, udržuje si zručnost ručními pracemi a bystrost matematickými rébusy. Takto si představujeme seniorský život v Japonsku - zdravý a aktivní.

"I kdybych dál žila, nechci ztratit rozum a mysl," řekla Macu Jamazakiová. "Znám mnoho lidí, kteří ztratili paměť. Vyjdou ven, bloudí městem a nemohou najít cestu domů," dodala.

Pro Japonsko znamená stárnutí velký problém. Vláda předpovídá, že do roku 2055 budou důchodci tvořit polovinu populace. Počet velmi starých lidí strmě roste, a to znamená i stoupající náklady. Jen péče o stárnoucí tvoří polovinu rozpočtu pro zdravotnictví a japonské finance navíc trpí vysokým deficitem.

V roce 2000 byl představen systém pojištění dlouhodobé péče pro stárnoucí. Ten pomáhá přesunout péči mimo nemocnice. Příspěvky se vybírají od pracujících nad 40 let. V roce 2006 došlo k několika změnám, které více podporují nezávislý život doma, tedy mimo nemocnice.

Nový plán zdravotního pojištění pro občany starší než 75 let, který byl představen letos, je mnohem kontroverznější. Starší pacienti si nepřejí být vyčleňováni či označováni zvláštními kartami. Nový návrh, který vyprovokoval politickou bouři, byl překřtěn na "pospěš si a zemři".

V nemocnici v Hotanu, hodinu od Tokia, pracuje doktor Džun Saiwadaiši. Mezi poslední změny patří i to, že nemocnice dostávají na pacienta po 100 dnech méně peněz. Saiwadaiši nesouhlasí s vládou, protože se obává porušení lidských práv. "Kdybychom takto pokračovali a krátili rozpočet, tak by se Japonsko mohlo dočkat mezinárodní ostudy. Myslím, že je to děsivá představa. Nic takového se ještě nikdy nestalo," řekl.

Téměř třetina Japonců nad 85 let trpí Alzheimerovou chorobou nebo jinou formou demence. Nárůst počtu velmi starých způsobil nebývalé tlaky ve společnosti.

Podle pojištění dlouhodobé péče si lidé hradí deset procent nákladů na svou péči. Vzrostl i počet pečovatelských domů, ale ne dostatečně. Jenom na pečovatelský dům v Hotanu jsou zapsány stovky lidí v seznamu čekatelů. Jedno podlaží je nevyužité, protože je nedostatek personálu. Místní firmy totiž nabízejí lepší plat a lehčí práci.

Ředitel Masae Tanaka řekl, že musí odmítat rodiny, které se chtějí konečně v klidu vyspat a odpočinout si od náročné péče o seniory. "Rodiny mi říkají, že se o ně nezvládají starat. Je to pro ně vyčerpávající, proto se dožadují jejich přijetí u nás. Z toho napětí jim hrozí zhroucení. V Japonsku se toto nazývá dvojitým kolapsem," řekl.

Jako řada dalších lékařů je pesimistický ke schopnostem systému toto zvládnout, pokud bude populace stárnout. Ale mnoho expertů podporuje úsilí vlády najít řešení, které by bylo z dlouhodobého hlediska finančně udržitelné. Pokus zavést opatření, které požaduje nárůst příspěvků, je ale politicky obtížné.

Jeden z předních japonských ekonomů zabývajících se otázkami zdravotnictví, profesor Naoki Ikegami, argumentuje tím, že dlouhodobé sociální pojištění pomohlo více lidem dosáhnout na sociální péči. Podle něj ale těžká rozhodnutí teprve přijdou. "Politici neradi činí kontroverzní rozhodnutí. Zvyšování daní či krácení výhod je nepopulární, přesto k tomu budou muset přistoupit," řekl.

Rostoucí skupina seniorů má v Japonsku významný politický vliv. Žádná ze stran si nemůže dovolit jejich hlasy ignorovat.

Těžké rozhodnutí, před kterým nyní Japonsko stojí, čeká i ostatní velké ekonomiky, jejichž populace také stárne. Rychlý nárůst velmi starých lidí se může stát těžkým břemenem nejen pro rodiny, ale i pro vlády. Pro ně náklady na zdravotní péči mohou být důvodem bolesti hlav.

Foto: Profimedia