Mladým Katařanům už ani nepřijde na mysl, že by si zašpinili ruce prací. Na to jsou v bohatém emirátu jiní - migrující dělníci a dělnice. Katarští zaměstnavatelé však s mnoha těmito robotujícími vandrovníky zacházejí jako s otroky. S tvrdou kritikou podmínek jejich života a práce teď přišla i OSN. Žádá mimo jiné zavedení minimální mzdy.
Na 230 tisíc Katařanů připadá v jejich zemi zhruba 1,6 milionu gastarbajtrů. Na každého obyvatele emirátu tak pracuje sedm cizinců (bez jedné desetiny). A bude to nejspíše ještě více. S blížícím se mistrovstvím světa ve fotbale v roce 2022 jich údajně přibude další asi půlmilion.
Spojené národy vyzvaly Katar ke zlepšení situace migrujících dělníků v zemi. "U mnoha přistěhovalců jsou na jejich pracovištích porušována lidská práva, mnozí nedostávají mzdu nebo jim platí méně, než se dohodlo," uvedl o minulém víkendu zvláštní zpravodaj OSN pro práva migrantů François Crépeau.
Sdělil to na závěr své inspekční cesty po Kataru, který pořádá roku 2022 mistrovství světa ve fotbale. Pořadatelství mu před dvěma lety přiklepla asociace FIFA. Bude to poprvé, co se MS ve fotbale v kategorii dospělých uskuteční v arabské zemi.
Jako znepokojující označil Crépeau mimo jiné počet nehod a nebezpečné pracovní podmínky na stavbách v emirátu u Perského zálivu, které vedou ke zraněním a úmrtím.
Zpravodaj OSN připustil, že úřady se snaží o zlepšení situace, ale v tomto směru je třeba udělat ještě mnohé. Crépeau obzvláště požaduje, aby se důsledněji aplikovaly existující zákony a pravidla a aby se přezkoumaly. Zástupce OSN dále doporučuje zavést ve všech oborech minimální mzdu, včetně výpomoci v domácnostech. Na ochranu migrujících dělníků by se podle něj měl přijmout zvláštní zákon.
Legislativa na ochranu přespolních dříčů
Je nepřijatelné, aby zaměstnavatelé odebírali svým zaměstnancům pasy. Musí být také zrušen systém "kafala", který umožňuje firmám zakázat svým zaměstnancům změnu zaměstnavatele a odjezd ze země, požaduje Crépeau.
Katar má podle jeho slov nejvyšší kvótu zahraničních dělníků na světě.
Jen loni v emirátu zemřelo kolem dvou stovek Nepálců, mnozí na selhání srdce po extrémně dlouhých směnách na spalujícím slunci a po těžkých pracovních úrazech. U pracovníků z Indie, Bangladéše a ze Srí Lanky jsou k dispozici podobně hrůzná čísla.
Přesto se k Perskému zálivu vydávají s vidinou slušného výdělku stále další a další statisíce mladých mužů a žen z jiných, mnohem chudších částí světa. Ropné emiráty a monarchie totiž patří k nejbohatším zemím planety. Jejich blahobyt ale spočívá na hřbetech vandrovních pracovníků.
Na Arabském poloostrově jich v současné době dře nejméně 12 milionů. Ženy pracují hlavně v domácnostech, muži se činí na stavbách, jako prodavači, číšníci, uklízeči, popeláři či taxikáři.
Nejvíce, asi devět milionů, jich pracuje v Saúdské Arábii. Nikde jinde na světě není tolik migrujících dělníků jako právě v tomto regionu.
V Kataru díky nim vyrůstá z písku asi 12 kilometrů od bran Dauhá nová, luxusní metropole Lusail City. Zde vzniká i gigantická sportovní aréna pro 90 tisíc diváků, odehraje se v ní finálový zápas fotbalového šampionátu roku 2022.
Fotbal a novodobí otrokáři
Vyrůstá zde i většina z tří desítek nových hotelů, v nichž najdou ubytování přijíždějící fotbaloví fanoušci. Rodina katarského emíra současně rozšiřuje a modernizuje infrastrukturu pohádkově bohatého ministátu.
Plánuje se více než sto kilometrů metra, most pro automobily do Bahrajnu či kompletně nová železniční síť.
Mládež v Saúdské Arábii, Kataru nebo Kuvajtu však neuvažuje o tom, že by začala pracovat rukama. Na manuální práci se dívá většinou s opovržením.
Pokud mladí lidé pracují, zajímají se o jisté posty ve státních službách, už tak přebujelých, anebo se přiživují na zahraničních firmách. Jejich cílem je klidná prácička, nejlépe u kancelářského stolu a počítače, pokud možno bohatě odměňovaná, dále pak kratičká pracovní doba.
Venku na ně zatím dře milionová armáda mužů a žen z Indie a dalších asijských zemí.
Jejich hladová mzda se většinou pohybuje v přepočtu mezi 3800 až 10 tisíci korunami.
Jen v Saúdské Arábii je přitom nezaměstnaných asi dva miliony mužů, Saúdů, a 1,7 milionu žen. Práce by pro ně byla, ale jen taková, k níž by se nesnížili.
Emír si kupuje loajalitu poddaných
Z 230 tisíc Katařanů se "snížilo" k práci jen 45 tisíc mužů a 25 tisíc žen. Téměř všichni pracují pro stát.
Nástupní plat katarského učitele činí v přepočtu zhruba 230 tisíc korun měsíčně.
Když se Katařan žení, může si na mapách tamního katastrálního úřadu vybrat pozemek, kde chce postavit dům, respektive vilu. Emír mu na její postavení daruje spoustu peněz.
Za zdravotní pojištění, elektřinu nebo vodu Katařan celý život nezaplatí ani haléř. Vše zdarma. Musí platit jen za tankování svého bouráku, což je ovšem v emirátu doslova za hubičku.
Studie Mezinárodní organizace práce (ILO) z loňského roku označila podmínky, za nichž dřou v Kataru stovky tisíc cizinců, za nucenou práci. Jde prý o moderní otroctví. Za obzvláště skandální ILO považuje zacházení s ženami, které pomáhají v katarských domácnostech. Jsou vystaveny bití, psychickému teroru, či je sexuálně zneužívají. Pokud jde třeba o Kuvajt, je podle ministerstva zahraničí USA zneužívání tamních pomocnic v domácnostech tak rozšířené, že lze hovořit o trestném činu obchodu s lidmi.
V případě Kataru je tak nasnadě otázka, zda za deset let nebojkotovat tamní fotbalový šampionát.
