Revoluce v Turecku. <span>Premiér Erdogan</span> mění dogmata

Konzervativní strana premiéra Recepa Tayyipa Erdogana (55) mění dogmata kemalistického Turecka v plíživou liberalizační revoluci.

Na kurdské frontě se děly pozoruhodné věci. V březnu prohlásil Kurd a irácký prezident Džalál Talabání (75), že neusiluje o samostatný kurdský stát. Krátce nato navštívil poprvé po 33 letech Bagdád prezident Turecké republiky.

Abdullah Gül (58) během letu jednomu z novinářů na otázku, zda použije slova Kurdistán, což zatím žádný z tureckých vůdců neudělal, odpověděl: "A jak to mám nazvat? Nebudeme říkat Makedonie jenom proto, že ji tak nenazývají Řekové? Co mám říci, když to mají (o Kurdistánu) Iráčané napsané v ústavě?"

Podobná turecká tabu politici Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) roku 2009 prolamovali jako na běžícím pásu. V říjnu dojednali navázání diplomatických styků, otevření hranic s Arménií a zřízení společné komise historiků na zkoumání ošklivé minulosti.

Ministr zahraničí Ahmet Davutoglu (50) usiloval o omlazení vztahů ve východním Středomoří, zprostředkovává mezi Sýrií a Izraelem, má dobré vztahy se šíitským Íránem, vystupuje jako patron Ázerů usilujících o navrácení Náhorního Karabachu od Arménů, dojednává s Rusy i EU přepravu plynu a ropy přes Anatolii na Západ.

Ankara poslala lodi proti somálským pirátům, ale také pozvala k jednáním iráckého šíitského radikála Muktadu as-Sadra, kterého ministerské letadlo dopravilo z íránského exilu přímo do Turecka a zpět (také Irák býval kdysi turecký).

Foto: profimeda.cz