Přestupný rok naruby
Samoa chce Silvestra jako první, pátek 30. prosince prostě zruší

Tichomořský ostrovní stát Samoa o půlnoci ze čtvrtka na pátek místního času skáče rovnou do sobotních oslav konce roku. Překročí totiž směrem na západ datovou linii a zařadí se do stejné datové oblasti jako její hlavní obchodní partneři Austrálie a Nový Zéland. Pro 186 tisíc občanů souostroví prostě pátek 30. prosince letos nebude.

Dosud byla Samoa posledním státem na světě, kde končil kalendářní den, nyní bude patřit k těm prvním, kde bude začínat. Nový rok její obyvatelé spolu s občany Vánočního ostrova - Kiritimati (v souostrovní republice Kiribati) přivítají o třináct hodin dříve nežli střední Evropa. Pak budou teprve následovat Nový Zéland a Austrálie, s šestihodinovým zpožděním za Apiou bude slavit Peking. Ruská metropole se přehoupne do Nového roku ve 21.00 středoevropského času (v březnu tohoto roku se moskevský čas v podstatě změnil na trvale letní, čili stále čtyři hodiny od greenwichského času), jihoafrický Durban si připije hodinu před Prahou.

Hodinu po České republice začnou bouchat korky v Londýně a Lisabonu, o další dvě hodiny později zastihne půlnoc brazilské Rio de Janeiro a jako úplně poslední s jedenáctihodinovým "zpožděním" vstoupí do roku 2012 například obyvatelé americké Havaje.

Samoa ke změně pásma přistoupila po 119 letech, kdy pobývala východně od datové linie kvůli obchodním lodím z Ameriky a Evropy. Postupem času se však obchodní partneři země měnili a nyní naopak potřebuje být sladěna především s Austrálií a Novým Zélandem, ale třeba i s Čínou.

Premiér Tuilaepa Sailele Malielegaoi vysvětlil, že dosud souostroví zbytečně při obchodování ztrácí dva pracovní dny na každý týden. "Když tady je pátek, na Novém Zélandu je sobota a když my jdeme v neděli do kostela, v Sydney a Brisbane už se obchoduje."

Časový posun podle něho zjednoduší život i 180 tisícům Samojců, kteří žijí na Novém Zélandu, a patnácti tisícům dalším v Austrálii. Posunem se datová hranice přesune mezi Samou a Americkou Samou. Datová linie načrtnutá kartografy není nařízena žádnou mezinárodní institucí. Tradičně však kopíruje 180. stupeň západní délky, ovšem občas se zakřivuje, aby vyhověla kalendářním rozhodnutím jednotlivých tichomořských zemí.

Mezinárodní datová hranice tak obchází řadu ostrovů a území, aby státy nebyly rozděleny. Právě na Samoi se postarala o závažné výchylky, její nejbližší soused Tonga ležící o více než 800 kilometrů dál na jih za ostrovním státem zaostává přesně o 24 hodin.

Nešťastné cestovky

Rozhodnutí změnit kalendář zburcovalo turistické odvětví, které propaguje Samou jako poslední místo na zemi, které vidí zapadat slunce.

"Je to šílený nápad. Změna času podle mě nemá žádný důvod," řekla obyvatelka Samoy Valentina Tufugová listu Samoa Observer. "S Austrálií a Novým Zélandem jsme dobře obchodovali roky i přes časový rozdíl. Myslím, že to bude jenom velká ztráta pro sektor cestovního ruchu, který se už nemůže chlubit tím, že Samoa je poslední zemí na světě, která vidí slunce."

I když Samoa se změnou času získá nový status prvního místa na planetě, které spatří svítání, cestovní odvětví to považuje za méně romantickou a méně ziskovou alternativu pro novomanžele na líbánkách.

Premiér Malielegaoi vrací úder tím, že turistický průmysl by mohl jednoduše vymyslet nový tahák a představovat Samou jako místo, kde mohou turisté slavit narozeniny a výročí dvakrát - jen asi hodinu letu odtud leží Americká Samoa, která však zůstává na druhé straně datové hranice.

Samá revoluce

Mezinárodní datovou hranici nepřekračuje Samoa poprvé. V roce 1892 tehdejšího krále přesvědčili, aby země přešla na opačnou stranu hranice a sladila tak krok s americkými loděmi plavícími se západním směrem do San Franciska. Tento krok, který dal místnímu kalendáři den navíc a nabyl podoby dvou čtvrtých červenců za sebou, se nyní vrací zpět ve formě chybějícího pátku; na situaci místní média posměšně odkazují zkratkou TGIF pro anglické úsloví Díky bohu, že je pátek.

Podobnou revoluci zažila Samoa (dříve Západní Samoa) v září 2009, kdy se začalo jezdit nalevo, jako tomu je v Austrálii a na Novém Zélandu (ostatně od něj získala nezávislost roku 1962). Odtud totiž stejně pochází většina dovezených aut, tedy s volantem napravo. "Neřiďte, pokud jste ospalí, opilí, nebo jste se právě pohádali se svou ženou," varoval tehdy premiér.

Od roku 1900, kdy byla německou kolonií, se na Samoi jezdilo vpravo a změna vyvolala hněv mezi motoristy, kteří ničili značky s upozorněním, aby se lidé "drželo vlevo". Rozhodnutí odsoudili jako další hazard na již tak nebezpečných ostrovních cestách. Proti kroku se rozhodně stavěli především autobusoví přepravci, kteří po vládě žádali odškodnění za náklady, jež jim způsobila úprava dveří na levé straně vozů.