Několik set tisíc lidí dnes demonstrovalo v centru tchajwanského hlavního města Tchaj-peje proti sbližování s komunistickou Čínou. Protestující zdůrazňovali suverenitu a nezávislost ostrova a kritizovali tak politiku nynějšího tchajwanského prezidenta Ma Jing-ťioua, který se po desítiletích napětí snaží zlepšit hospodářské i politické vztahy ostrova s Pekingem.
"Demonstrujeme, abychom dali výstrahu vládě. Chceme bránit suverenitu Tchaj-wanu a zlepšit stav hospodářství," prohlásila předsedkyně opoziční Demokratické pokrokové strany (DPP) Cchaj Jing-wen. Její formace patřila k hlavním organizátorům protestu.
Demonstranti prezidentu Ma vyčetli také to, že nezareagoval dost pevně proti Pekingu po provalení skandálu s mlékem kontaminovaným melaninem, přestože se na Tchaj-wan dováží mnoho potravinářských výrobků z pevninské Číny. Odmítali také plánovanou návštěvu hlavního čínského vyjednávače Čchena Jün-lina, který má v Tchaj-peji jednat příští měsíc.
Přívrženci DPP počátkem týdne fyzicky napadli Čchenova zástupce Čang Ming-čchinga, viceprezidenta Asociace pro vztahy přes Tchajwanskou úžinu, v blízkosti konfuciánského chrámu v Tchaj-nanu. Povalili jej na zem, skandovali protičínská hesla a křičeli na něj, že "Tchaj-wan Číně nepatří". Čang pak ostrov předčasně opustil.
Prezident Ma Jing-ťiou a jeho nacionalistická strana Kuomintang zvítězili v letošních březnových volbách právě s programem zmírňování napětí s pevninskou Čínou a s nabídkou rozvoje vzájemných obchodních vztahů. Ma nahradil ve funkci Čen Šuej-piena, představitele DPP, který vedl ostře protipekingskou politiku.
Tchaj-wan se od Číny oddělil po občanské válce v roce 1949. Peking ale jeho nezávislost neuznává a nadále ho považuje za svou vzbouřeneckou provincii. Pohrozil dokonce, že ostrov vojensky dobude a obsadí, pokud by tchajwanská vláda chtěla formálně vyhlásit úplnou nezávislost. Naopak Tchaj-wan se považuje za poslední území legální Čankajškovy demokratické vlády, kterou komunističtí povstalci v občanské válce vyhnali z pevniny.
Foto: AP a Reuters
