Syřané - opuštěni Amerikou, zrazeni Araby a odmítnuti Evropou

Americký ministr zahraničí John Kerry prodělal podivuhodnou změnu názorů na syrskou krizi. Když se ho nedávno na recepci v Londýně zeptali dva syrští humanitární pracovníci, proč nebrání vraždění civilistů v Aleppu, řekl: "A co mám dělat, mám snad začít válku s Ruskem? Neobviňujte mne, ale svou opozici." Jak uvedl ve své analýze server Middle East Eye (MEE), Kerry zaměňuje syrskou armádu za její protivníky.

Od tvrzení, že armáda prezidenta Bašára Asada je na pokraji kolapsu, přes podivuhodně nezdařené pokusy o výcvik opozice teď USA zaprodávají opozici, již před pěti lety vyzývaly ke vzpouře.

První protesty v Dará byly poklidné a v ozbrojený boj přešly ze čtyř důvodů: kvůli brutalitě armády, kvůli Asadově rozhodnutí pustit z vězení islámské radikály, což vedlo k "islamizaci" opozice, kvůli intervenci v Libyi a kvůli vlivu Íránu a Saúdské Arábie. Dnešní scény na turecké hranici jsou přímý důsledek "lehké intervence", k níž se uchýlil prezident USA Barack Obama, i opatrného vyzbrojování opozice ve stylu "16 nábojů na bojovníka na měsíc". O Libyi Obama říkal, že věci řídí v pozadí, v Sýrii v pozadí dává ruce pryč.

Kerryho politika je podle MEE nepochybně výsledkem ruské intervence v Sýrii. Když se sešel s vůdcem opozice Rijádem Hidžábem před mírovými rozhovory, řekl mu, že rozhovory musejí začít dřív, než skončí bombardování. Že není žádný plán na Asadovo odstoupení. A že nepojede-li opozice do Ženevy, USA ukončí pomoc. Hidžáb Kerrymu rozuměl velmi dobře.

Kerryho podivuhodné obrácení mělo také čtyři fáze. V té první šlo o syrské chemické zbraně a Asad se díky ruskému vlivu nechal přesvědčit, že se jich zbaví. Je-li dobrý na to, může také zůstat v čele přechodné vlády. Druhé pootočení znamenal irácký Mosul, který ovládlo 350 bojovníků Islámského státu (IS), byť tam byly čtyři divize irácké armády vycvičené americkými vojáky za 25 miliard dolarů. Potřetí se Kerry otočil, když Rusko vstoupilo loni v září do bojů, a posledním hřebem do rakve jeho syrské politiky byly atentáty v Paříži. Kerry teď pohlíží na Asada jako na menší ze dvou zel. Přijal logiku ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, totiž že Rusko zachránilo Damašek před pádem do rukou IS.

Kerry je nebezpečně blízko tomu vidět syrskou válku jako dvoustranný konflikt mezi Asadem a IS. Přesně tak to popisuje Asad, Rusko a Írán. A to je také hlavní důvod, proč IS sílí. Abyste se na věc dívali tímto způsobem, musíte uvěřit, že syrské opozici jde podobně jako IS o zavedení brutální teokracie na místě sekulárního státu. Musíte přestat brát v úvahu pohled většinových sunnitů. Musíte být hluchý ke svědectví 4,6 milionu uprchlíků, k nimž se chystají připojit z Halabu statisíce dalších, píše MEE.

Před kým prchají? Před džihádisty vynucujícími islámské právo? Před liberální, sekulární, nábožensky tolerantní Asadovou republikou? Je-li syrská armáda tak disciplinovaná, tak proč lidé utíkají před jejími osvobozovacími jednotkami?

Uprchlíci v Jordánsku odpovědi znají. Dokud armáda nevytáhla nejbrutálnější arzenál, byly protesty po šest měsíců v roce 2011 neozbrojené. Uprchlík Matab si pamatuje, jak do jeho vesnice přišli vojáci, prošli dům od domu, postříleli 1660 lidí a stranou odvedli jenom 16, mezi něž patři i on. Proč, netuší. Těla mrtvých zůstala na místě, aby se rozložila. Každý z uprchlíků si pamatuje řádění vojáků. Jednoho muže postavili k plotu jako terč a sázeli se, kdo se trefí. Muhammad si vzpomíná, jak vojáci chytili dva strážce a rozřezali je motorovou pilou. Uprchlice Anúd říká, že v Sýrii už není armáda. "Jsou to už jenom Íránci s mačetami a ti vraždí. Useknou vám ruku nebo hlavu. Íránci jsou cizinci, jich se to netýká. Když se jim postavíte, zabijí vás, pak vykradou váš dům a zapálí ho," říká.

Sulajmán je z vesnice vzdálené 27 kilometrů od Aleppa. "Kolem jsou hory, nebyli tam žádní ozbrojení muži. V prosinci 2012 tam armáda svrhla 42 barelových bomb, zemřelo 1500 lidí," cituje tohoto muže MEE. Zabíjeni jsou mírumilovní zemědělci i vězni. Svědectví je mnoho. Ve věznici letectva v Aleppu byl vězeň, jemuž se zanítila rána na noze, kterou utrpěl při mučení. Nemohl stát, tak ho dali na chodbu před celu bez jakéhokoli ošetření. Silně krvácel a do tří dní zemřel. Jiný případ vyprávěl bývalý vězeň vojenské policie v Homsu. Vyšetřovatelé zbili staršího muže a pak ho pověsili za zápěstí u stropu. Stráže mu vypálily oči cigaretami a pobodaly tělo horkými bodci. Po třech hodinách, stále zavěšený, muž zemřel.

Na dotaz, za jakých okolností by se uprchlíci, z nichž mnozí tráví už třetí zimu ve stanu, vrátili domů, odpovídá Jasín, že jedině za podmínek "míru a stability". Matab si odpověď rozmýšlí trochu déle. Vrátil by se za podmínky "národního smíření a tehdy, kdyby pachatelé těchto zločinů byli souzeni".