Sovětští vojáci tu ještě za komunistické éry hlídali jižní výspu rudého impéria. Dnes se nezávislý Tádžikistán dostal na frontu globálního boje proti pašování drog. Kontrolní stanoviště na afghánsko-tádžické hranici nejsou právě v ideálním stavu a úplatky srážejí snahy zarazit nelegální obchod s opiáty.
Tádžický voják mhouří oči v oslepujícím slunci, aby lépe viděl na pomalu se přibližující siluetu afghánského nákladního automobilu. „Doklady! Co vezete?" vyštěkne na řidiče, který mezitím zastavil na kontrolním stanovišti u hraniční řeky Pandž.
V nedalekém přívěsu se celník probírá papíry, zatímco Afghánci čekají, až budou moci vyrazit dál na cestu. Pašeráci drog zkouší své zboží dostat do Tádžikistánu všemi možnými cestami. Někteří je schovávají v nákladech zeleniny, jiní riskují život za hluboké noci ve vodách Pandže a další polykají balíčky heroinu v kondomech.
Členitý terén, propustná hranice a složitá situace po občanské válce (1992-7) činí ze sedmimilionové muslimské země klidný přístav pro afghánský obchod s drogami. Jen za minulý rok Afghánistán vyprodukoval rekordních 8200 tun opia.
Plochy ilegálně obdělávaných makových polí se za rok 2007 rozrostly o 17 procent. Podle Výboru OSN pro mezinárodní kontrolu narkotik pochází z Afghánistánu 93 procent všech opiátů na globálním trhu. Tádžické úřady hlásí, že se jim daří zachytit až 60 procent drog, které procházejí skrz jejich zemi. Členové diplomatických misí v Dušanbe jsou skeptičtější, podle nich se číslo pohybuje okolo 10 procent.
Západ se obává, že korupce spojená s obchodem s drogami může zničit křehkou rovnováhu v Tádžikistánu. Přitom je tato středoasijská země klíčová pro obnovení stability a vlády zákona v samotném Afghánistánu.
Z kontrolních stanovišť, kterých je na 1340 kilometrů dlouhé afghánsko-tádžické hranici zoufale málo, putují drogy přes pouště a vysoko položené soutěsky po stezkách, kudy před staletími procházely karavany s hedvábím. Cílem jsou evropské a americké trhy.
„Jen se podívejte, kde pracujeme. Zahanbuje mě to i někomu ukazovat," míří strážný prstem na polorozpadlé kontrolní stanoviště. Podle něj těch pár vojáků nemůže dlouhou hranici uhlídat. A plat je tak malý, že úplatek lze jen těžko odmítnout. „Řekněme, že voják narazí na afghánského pašeráka s 50 kilogramy drog. Afghánec mu nabídne 200 dolarů. Jak by mohl ten kluk odolat," vysvětluje situaci Christer Brannerud, šéf tádžické pobočky Úřadu OSN pro drogy a zločin.
Prostý voják patrolující na hranici si vydělá 10 až 30 dolarů měsíčně. „Korupce není nikdy přijatelná. Ale je pochopitelná," dodává Brannerud.
Pašování drog je však velmi výnosný obchod. Na afghánském černém trhu stojí kilogram heroinu 800 dolarů, zatímco v Rusku už to je 50 tisíc a v Evropě až 300 tisíc dolarů. Průměrná měsíční mzda v Tádžikistánu činí zhruba 50 dolarů. I proto je tato země na 150. místě korupčního žebříčku Transparency International z roku 2007. Patří mu „čestné" místo mezi Sierrou Leone a Zimbabwe.
Foto: Reuters, archiv
