Incident
Turecko-ruská letecká bitva. Jaké hrozí následky?
24.11.2015 16:20 Původní zpráva
Aféra kolem ruského Su-24 nad Tureckem je velmi vážným incidentem. To, že si NATO a SSSR sestřelovaly svá letadla, se dělo naposledy v dobách nejtužší studené války v 50. letech. Jaké mohou být následky?
"Komukoli, kdo naruší naše hranice, se dostane nezbytné odpovědi," varoval zhruba před měsícem turecký premiér Ahmet Davutoglu. Tehdy turecké stíhačky sestřelily ruský bezpilotní letoun. Situace však byla odlišná, stroj dopadl na turecké území a ruská armáda se k němu raději nehlásila. Po tomto incidentu se propojily štáby všech kontingentů, které létají nad Sýrií, koalice v čele s USA s Rusy, Rusové s Izraelci a jedna linka měla vést i z ruské základny do Ankary. Ke vzájemnému "očichávání" došlo několikrát, přiblížili se k sobě Američané s ruskými stíhačkami i formace ruská a izraelská. Obavy ale byly spíš ze srážky, nikoli z toho, že někdo sestřelí cíl, který nemá vůči němu žádné nepřítelské úmysly. Okolnosti všeho, tedy že se střílelo přesně na hranici, trosky a posádka dopadly do Sýrie a nedostatek dalších informací vyvolávají řadu otázek.
Proč k tomu došlo? Obranu svého území bere Ankara velmi vážně a to se týká i vzdušného prostoru. Od roku 2012 sestřelila přinejmenším dva stroje syrské vládní armády: MiG-23 a vojenský vrtulník, Asadovi vojáci zase na oplátku poslali k zemi turecký F-4 Phantom. Asadův režim se s Erdoganovým Tureckem nijak moc v lásce nemají a Ankara nijak ráda nevidí ani ruskou vojenskou základnu jen pár desítek kilometrů od jejích hranic. Turecké ministerstvo zahraničí navíc varovalo ruského velvyslance v Ankaře před "vážnými následky", pokud letectvo okamžitě neukončí bombardování "civilních turkmenských vesnic" v oblasti Bayir Bucaku. Turecko tvrdí, že se Su-24 pohyboval na jeho území pět minut, podle údajů z radaru (dostupné ZDE) však bylo narušení jen velmi malé, prakticky přelet výběžku hranice. Jde tedy zřejmě o snahu ukázat, že Rusové navíc ještě bombardující turkménské vesnice, tady nejsou vítáni a Ankara proti nim zakročí. Turecko jen čekalo na záminku, a tou mohlo být jen nepatrné narušení.
Mohla turecká armáda sestřelit stroj už na syrském území? V době přesných navigačních systémů, které měří polohu s odchylkou několika metrů (nebo centimetrů), je omyl skoro vyloučen. Rovněž záznamy budou k dispozici. CNN Turk už ukázala záběry z letového radaru (viz výše), kde je evidentní, že se ruský Su-24 pohyboval mírně na tureckém teritoriu. Podle ruského prezidenta Vladimíra Putina bylo letadlo v okamžiku sestřelu 1 km za hranicí Sýrie. Nic z toho se navzájem nevylučuje, letadlo přeletělo nad Tureckem, ale raketa ho nakonec zasáhla skutečně až v Sýrii Vše se totiž odehrává ve vysokých rychlostech, při 800 km/h znamená kilometr asi 5 vteřin letu.
Turecká armáda tvrdí, že posádku letadla desetkrát varovala. Zatím nevíme, jakým způsobem k celému incidentu došlo. Pokud varování bylo vizuální, tedy raketou nebo výstražnou dávkou z kanónu, je dost dobře možné, že posádka neviděla vůbec nic. Musela pravděpodobně vědět o tom, že se turecká letadla pohybují v těsné blízkosti, mohla si ale být jistá, že zůstává na "správné" straně hranice a výstrahu nebrala vážně. Nelze předpokládat, že by se turečtí dispečeři spojili s posádkou na stejné radiové frekvenci, a ani v takovém případě není jisté, že by jim ruští piloti v angličtině rozuměli. Veškerá tato činnost včetně varování a příslušné komunikace by ale měla být zdokumentována. Otázka je taky, jak fungovaly přímé "horké linky" mezi koalicí, Ankarou a Ruskem.
Co bude dál? Prioritou je teď záchrana letce, který možná padl do rukou turkménským milicím. Tady by mohla zatlačit Ankara, ti, kteří pilota drží, budou pravděpodobně něco na oplátu chtít (zbraně, výkupné?). Ohledání trosek bude náročné, spadly v pohoří, ovládaném povstalci. Každopádně se můžeme připravit na "bitvu důkazů," kdy obě strany budou přinášet své vlastní varianty toho co se stalo - jako tomu bylo například u sestřelení malajsijského Boeingu MH-17.
Jaké může mít incident následky? Ruský prezident Vladimír Putin označil incident za bodnutí dýkou do zad a snaží se Turecko nařknout z toho, že skrytě podporuje teroristy. Rétorika ale zatím míří na Ankaru, nikoli na Severoatlatickou alianci jako celek. "Místo aby se snažila naladit s námi kontakty, obrátila se turecká strana ke svým partnerům v NATO kvůli posouzení celého incidentu, jako bychom my sestřelili jejich letadlo, ne oni nás. Copak chtějí, aby NATO sloužilo Islámskému státu?" řekl Putin.
Velvyslanci u NATO posoudí incident dnes odpoledne. Dá se očekávat, že se postaví za Turecko a bude následovat reakce Moskvy, která alianci obviní ve dvojí hře a využije to na propagandistické frontě doma i v zahraničí. Skončí tedy období smiřování a nastoupí opět realistická opatrnost? Otázkou zůstává hlavně osud zamýšlené protiteroristické koalice na ose Rusko - USA - Francie, protože bez Moskvy je jakákoli akce prot Islámskému státu krajně obtížná.
Evropští státníci i ruské špičky si ale přese všechno zatím drží chladnou hlavu. Doufejme v happy end, hlavy států se snad nad tento incident dokáží povznést a pochopí, že akce na vlastní pěst nadělají někdy víc škody, než užitku.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.