Případný útok na Írán by Izrael přišel na 167 miliard šekelů (835 miliard korun). S odvoláním na ekonomickou analytickou organizaci BDI-Coface o tom informovala stanice Al-Arabíja. Jde o přímou ztrátu v izraelské ekonomice, přičemž se musí počítat ještě s tím, že hospodářství by trpělo následky tři až pět dalších let.
V Izraeli se v poslední době znovu hovoří o útoku na Írán, který nejen podle Izraelců pracuje na atomové bombě. Izrael považuje jaderně vyzbrojený Írán za největší ohrožení své existence.
Analytici BDI spočítali, že dvaatřicetidenní válka Izraele proti libanonskému Hizballáhu v roce 2006 se promítla v ekonomice snížením jejího růstu o půl procenta.
Přímé škody na majetku a infrastruktuře ekonomiku stály 1,3 procenta HDP. Válka s Hizballáhem ale postihla jenom sever státu, který se na výkonu hospodářství podílí jenom z pětiny.
V případě konfliktu s Íránem "se musí počítat s tím, že postižen bude i střed státu, v němž je soustředěno 70 procent izraelské ekonomické aktivity," tvrdí v své analýze BDI.
Ředitel Izraelské banky Stanley Fischer nedávno upozornil na to, že válka s Íránem může vyvolat ekonomickou krizi. Izraelská ekonomika loni vzrostla o 4,8 procenta, ale v každém čtvrtletí se růst zpomaloval a výhledy na letošek počítají s dalším zpomalením.
Premiér Benjamin Netanjahu přiznal, že Izrael znepokojuje neúspěch světové diplomacie v řešení íránského jaderného programu. Oficiálně izraelští představitelé ale tvrdí, že rozhodnutí o útoku ještě nepadlo.
Armádním špičkám se nelíbí představa, že by Izraelci šli do konfliktu sami, bez podpory USA.
Další kolo jednání zástupců Mezinárodní agentury pro atomovou energii s Íránem se má konat 24. srpna na íránské diplomatické misi ve Vídni. Rakouské hlavní město je sídlem MAAE.
