Podminovaná armáda. Afgánští vojáci bojují s protivníkem, jenž jim dělá jen o něco menší problém než bojovníci Talibanu. Je jím velmi rozšířený analfabetismus. Až 90 procent příslušníků Afghánské národní armády (ANA) neumí číst a psát.
Analfabetismus ztěžuje nejen výcvik nových branců a spolupráci s mezinárodními jednotkami, ale bude mít například nepříznivý vliv i na fungování a bojeschopnost armády poté, co v budoucnu odejdou (?) zahraniční vojáci.
"Narážím na problémy. Když mi někdo zavolá a řekne, abych někam šel, neumím přečíst ani názvy ulic," přiznává sedmadvacetiletý Ahmadí, příslušník zásobovacího praporu ANA v rozhovoru s agenturou AP.
ČTĚTE TAKÉ: Je čas stáhnout zahraniční armády z Afghánistánu?
Generál USA: V Afghánistánu je nutná nová strategie
"Během základního výcviku jsme se toho hodně naučili. Někteří moji kolegové, kteří umějí číst a psát, si můžou psát poznámky, ale já jsem moc věcí zapomněl, takových jež by mi mohly zachránit život."
Rychlost výcviku afghánské armády představuje ve spojení s analfabetismem vážný problém. Spolu s tím rostou pochybnosti, zda je jedna z nejchudších zemí na světě schopná udržovat tak velkou armádu, disciplínu a etnickou rovnováhu v hodnostech, jak Západ plánuje.
Afghánská armáda, vzniklá v dubnu roku 2002, měla začátkem letošního léta 90 tisíc mužů. Do konce roku 2011 by jich mělo být podle původních plánů 134 tisíc. I to je podle některých západních politiků a vojáků málo.
Carl Levin, přední demokrat v americkém Senátu zabývající se vojenstvím, vyzval minulý týden Obamovu vládu, aby se počet afghánských vojáků zvýšil do roku 2013 na 240 tisíc a policistů na 160 tisíc.
Počet analfabetů v ANA, 90 procent, je vyšší než činí celkové množství negramotných Afghánců - zhruba 75 procent. Příčinou je fakt, že o vojenskou službu není příliš velký zájem a jako rekruti se většinou hlásí naprosto nevzdělaní a nejchudší mladíci. Stejně jako policie přitahuje i armáda kriminálníky.
Není také žádným tajemstvím, že Taliban a lokální warlordi platí svým bojovníkům dvakrát až třikrát více než pravidelná armáda vojákům, a sice kolem deseti dolarů denně.
Vysoký počet analfabetů v zemi se názorně projevil také při nedávných volbách.
Kandidáti na prezidenta dostali lehce zapamatovatelné symboly, třeba letadla, růži, nářadí, budík anebo stetoskop. Logem prezidenta Karzáího byly váhy.
Většina afghánských vojáků tedy nezvládá takové základní dovednosti jako je přečíst si vojenské řády, směrovky, nebo jim dělá problémy čtení z mapy.
Zvláště citelné je to při budování důstojnického sboru, hlavně výcviku seržantů, kteří jsou páteří každé úspěšné armády.
K alespoň částečnému řešení problému byla najata americká soukromá firma Pulau Electronic z Orlanda. Má rozběhnout program, jehož cílem je „funkční gramotnost" 50 procent příslušníků armády.
Vojáky sice během prvního roku programu nenaučí číst, psát nebo počítat, ale měli by umět zpracovávat informace, se kterými přijdou do styku.
„Cílem je, aby uměli napsat své jméno a sériové číslo své zbraně," vysvětluje Joe Meglan, který pro Pulau Electronic pracuje. Místem, kde se uskutečňuje většina výcviku, je Kábulské vojenské výcvikové středisko, v němž pracuje pět tisíc instruktorů.
Cesta k němu je lemována reznoucími vraky tanků zničených během sovětské okupace Afghánistánu v 80. letech minulého století. Jsou vzpomínkou na zatím poslední selhání velmoci ve snaze zkrotit zemi sužovanou válkami.
Foto: ČTK, ČTK/AP, Reuters a Profimedia
