Troufly si představit se na plakátech nezahalené, zastínily nudné debaty svých mužských rivalů a staly se skutečným překvapením předvolební kampaně v Iráku - ženy kandidující v dnešních parlamentních volbách v Iráku.
Iráčané dnes rozhodují o 325 poslancích, kteří je budou příští čtyři roky zastupovat v parlamentu.
Jsou to druhé parlamentní volby od svržení bývalého prezidenta Saddáma Husajna a zřejmě poslední, které se konají za přítomnosti amerických vojsk. Jestliže po volbách vznikne nová vláda a Irák se nepropadne zpět do chaosu, s čímž se už nepočítá, odejdou všichni Američané do konce příštího roku.
"Představuji trumf pro své spolukandidáty, protože věřím, že má přítomnost nám přinese hlasy mladých voličů," říká Fajrúz Hatámová při příchodu na předvolební mítink. Bez závoje se tato čtyřiačtyřicetiletá kandidátka v řadách šíitské koalice Národní irácké spojenectví (INA) představila shromážděným mužům s turbany na hlavě a ženám v dlouhých černých abájích, které je halí od hlavy až k patě, píše agentura AFP.
Tato ředitelka místní televize stojí v čele malé strany hájící zájmy menšinových iráckých Kurdů, mluvících nářečím fajli. Příslušníci této skupiny žili na východě země u hranic s Íránem, odkud jich v roce 1979 Saddám Husajn tisíce vyhnal.
Hatámová byla jednou z nich a prožila pak 20 let - zahalená - v Íránu, než se v roce 2004 vrátila do Iráku.
"Myslím, že se mentalita voličů změnila a mám z toho radost, protože svou fotografií bez závoje chci tlumočit poselství, že se časy změnily," dodává s poukazem na nedávnou dobu, kdy náboženské milice, zrozené z chaosu po invazi z roku 2003, nutily ženy halit se do šátků.
O poslanecká křesla se tentokrát uchází 1801 žen a na základě zákona, který jim stanoví kvótu 25 procent, se do parlamentu dostane 82 z nich.
"Při minulých parlamentních volbách jména a tím spíše pak fotografie kandidátek nefigurovaly na předvolebních plakátech z obavy, že bychom se mohly stát terčem pro al-Kajdu, která se zapřisáhla překazit volby," vypráví Safíja Suhajlová, kandidátka koalice Právní stát premiéra Núrího Málikího. "Nebýt zahalená" podle ní neznamená odmítat náboženství. "Naše ústava hovoří jasně: stát respektuje islám, není to ale islámský stát."
Přítomnost žen s rozevlátými vlasy má občas i neočekávané dopady. V ropném městě Kirkúku například plakát s portrétem turkmenské kandidátky způsobil dopravní zácpy a kolize.
Pro strach uděláno má pak šestatřicetiletá profesorka ekonomie Saba Rasúlová Tamimíová, která se nejen odvážila prezentovat voličům bez islámského šátku, ale dokonce na své letáčky uvedla i telefonní číslo.
"Je to lepší než vydávat miliony dolarů na plakáty. Voliči se tak mohou se mnou spojit a vyptat se na můj program," přesvědčivě tvrdí tato matka tří dětí, která kandiduje v Bagdádu za koalici Spojenectví irácké jednoty ministra vnitra Džaváda Buláního.
"Každopádně není podstatné, zda závoj, nebo ne," soudí kandidátka Suhajlová. "Důležité je, zda budou ženy schopné hrát svou roli v irácké společnosti."
O hlasy potenciálních voličů se ovšem iráčtí kandidáti neucházejí jen svými programy a vizemi. Těsně před volbami vrcholí i kupování hlasů a dobré jsou všechny prostředky: půda, peníze, zbraně, mražené kuře nebo oblečení. Vzhledem k tomu, že většina finančních transakcí se děje v hotovosti a neexistuje žádný zákon upravující financování politických stran, jsou v Iráku takové praktiky běžné a představují součást předvolební hry.
"Jeden z kandidátů koalice Právní stát premiéra Núrího Málikího nabídl kmenovým vůdcům pistole a peníze," tvrdí Muhammad Alí, atlet z Násiríje.
"Další kandidáti nabídli našemu týmu tepláky, my jsme jim ale odpověděli, že to neznamená, že budeme pro ně hlasovat," pokračuje.
Sám Málikí tuto praxi obhajoval a prohlásil, že nabídne zbraně všem těm, jejichž hrdinské činy udržely bezpečnost země. Odrazující efekt neměla ani intervence nejvyšší šíitské duchovní autority v zemi, ajatolláha Alího Sistáního. Ten takové praktiky zakázal a požadoval dodržování striktní neutrality v předvolebním boji mezi šíitskými stranami.
V provincii Dijála, kde je stále ještě aktivní irácká odnož al-Kajdy, nešlo o pistole, ale o dárečky.
Student Ahmad Adnán vypráví, že v jeho čtvrti dostávali obyvatelé mražená kuřata od kandidátů Irácké islámské strany. Toto sunnitské uskupení ovšem nechalo příjemce kuřat přísahat na korán, že dají hlas jen této straně.
V Dijále má solidní podporu sunnitsko-šíitská koalice Národní irácké hnutí bývalého premiéra Ajáda Alávího. "Jeden z jejich kandidátů nabízel za naše hlasy 100 tisíc iráckých dínárů (zhruba 1611 korun), ale my jsme odmítli," říká sedmadvacetiletá Fátima Zuhajrová.
"Dostal jsem od nich potraviny," přiznává sedmatřicetiletý taxikář Karím Saád. "Ale volit je nebudu, přijdou jen, když nás potřebují," ujistil.
Na severu Iráku svádějí zápas dvě tradiční kurdské strany - Vlastenecký svaz Kurdistánu prezidenta Džalála Talabáního a Demokratická strana Kurdistánu Masúda Barzáího - s opozičním Novým hnutím pro změnu (Goran). Jakákoliv forma pomoci je přitom tamnímu obyvatelstvu vítaná.
"Nejlepší, co jsem dostal, je benzin zdarma," říká šofér Aras Karim ze Sulajmáníje, která je tradiční baštou Talabáního PUK. Ještě se prý ale nerozhodl, koho bude volit.
Bývalý kurdský bojovník Karim Muhammad rovněž ze Sulajmáníje prý nedávno požádal svého nadřízeného z PUK o pozemek, byl ale odmítnut. "O dva dny později odpověděl na mou žádost kladně, za podmínky, že mu zaručím hlasy mé rodiny. Ale odmítl jsem, protože bojuji za Goran," řekl.
Volební právo má přes 18 milionů z více než 30 milionů obyvatel. Po volbách má každých 100 tisíc z nich v Radě reprezentantů jednoho zástupce. Čtvrtina z nich budou ženy, záruku pěti míst mají předem křesťané a po jednom šabakové, sabejci a jezídové, tedy menšiny. Málokdo pochybuje o tom, že vítězství bude stejně jako v loňských provinčních volbách patřit většinovým šíitům, kteří kandidují v několika koalicích.
O křesla, jejichž počet byl oproti minulému funkčním období navýšen o 50, aby to lépe odpovídalo poměru obyvatelstva, se uchází na šest tisíc kandidátů, většinou v rámci některé z koalic. Kandidátům musí být nejméně 30 let. Přes 500 dalších volební komise z listin vyřadila před začátkem kampaně a svůj verdikt nezměnila ani po vleklých tahanicích, do nichž zasahoval i nejvyšší soud.
Většina stran jmenovala za své zamítnuté kandidáty náhradníky. Dvě třetiny z vyřazených byli sunnité, což sunnitské strany interpretovaly jako pokus oslabit sunnity ještě před volbami.
Foto: Profimedia a ČTK/AP
