Přinejmenším pro část irácké vlády, přesněji ministerstvo turistiky, se ve válkou zničené a sužované zemi otevírají nové obzory. Příslušný ministr v Bagdádu rozjel čerstvě reklamní kampaň, jejímž cílem je nalákat do země co nejvíce zahraničních návštěvníků. O turistických lákadlech v ní lze sotva pochybovat.
Na tiskové konferenci, kterou minulý týden ministerstvo turistiky uspořádalo v hlavním městě, zněla zvučná jména jako z encyklopedie starých světových civilizací. Sumer, Asýrie, Babylonie, Alexandr Veliký anebo nejrůznější perské dynastie. V celém Iráku lze nalézt více než 12 tisíc míst s archeologickými nálezy.
Vedle toho Irák nabízí četné pamětihodnosti dějin islámu, svatá šíitská místa Nadžaf, Karbala, Bagdád nebo Samara. Kdyby mělo být podle ministra, měla by někdejší Mezopotámie, oblast mezi Eufratem a Tigridem, lákat už brzy opět mnoho turistů z celého světa.
ČTĚTE TAKÉ: Na Saddámově palácovém rybníčku se opět rybaří
Už letos v červnu se do Bagdádu sjelo deset ministrů ze zemí Blízkého a Středního východu, kteří mají v popisu práce cestovní ruch. Vedle Egypta, Saúdské Arábie či Súdánu mezi nimi byl i zástupce palestinské autonomie.
Archeologové a majitelé hotelů v Iráku však nad novou iniciativou většinou jen nevěřícně kroutí hlavou. „Vláda z nás dělá blázny," říká domácímu tisku nejmenovaný spolupracovník Národního muzea.
Premiér Nurí Málikí začátkem letošního roku s velkou parádou opět otevřel komplex muzea. Sotva však předseda vlády se svou suitou zmizel za obzorem, brány muzea se opět zavřely na zámek.
Archeologický disneyland
V Iráku se necítí bezpečně ani samotní Iráčané, tisíce jich stále prchají za hranice, natož západní turisté. Na denním pořádku jsou stále únosy a v Bagdádu sotva mine den, aby metropole nezažila několik krvavých pumových útoků. Po odchodu amerických vojáků z měst vládnou stále velké pochybnosti, zda v nich do budoucna udrží pořádek jen irácké bezpečnostní síly.
Znalci starověku se navíc obávají, že irácká vláda plánuje změnit historická místa v cosi jako archeologický Disneyland. Něco podobného jako kdysi udělal Saddám Husajn v Babylonu. Tam navíc dost škod napáchali hledači a zloději pokladů, jakož i vojáci. Turisté jsou to poslední, co tam nyní archeologové chtějí vidět.
Kritika se ozývá i ze samotné irácké vlády. Nová turistická kampaň prý není o mnoho více než snaha zlepšit image premiéra Málikího.
Přesto do násilím zmítajících oblastí Iráku sem tam nějací západní turisté s dobrodružným duchem dorazí. Podle dostupných informací měli po mezinárodní invazi přijet první z nich už roku 2003. Jde ale jen o jednotlivce či dva nebo tři odvážlivce. Letos na jaře to s celou skupinou zkusila jistá britská cestovka, ale po několika dnech vystřízlivěla a další výlety zatím neplánuje.
Jedna z oblastí Iráku však s určitými výhradami jako lokalita pro zahraniční návštěvníky fungovat může. A sice Kurdistán na severu země. Do tamních hor už ostatně směřuje za rekreací stále více obyvatel samotného Meziříčí.
Zvláště v letních měsících, kdy tam z horkého jihu vyrážejí na celé týdny za chládkem celé rodiny. Kurdistán je relativně bezpečný, oblast má vlastní bezpečnostní síly, je kontrolována mnohem lépe než zbytek Iráku a dokonce i Evropané a Američané se tam mohou sami procházet ulicemi. Už krátce po invazi 2002 byl irácký Kurdistán považován ve válkou zmítané zemi téměř za oázu klidu.
V Kurdistánu v bezpečí
Dokonce i v době, kdy v Iráku vládl Saddám, mohli cizinci do Kurdistánu přijíždět bez iráckého víza, neboť moc Saddámových úředníků tam po většinu času nedosáhla. Nejlépe z Turecka.
Kurdští činitelé a podnikatelé lákají turisty do tamních hor a údolí už řadu let. Politici v Erbílu se už před třemi roky nechali slyšet, že na letišti budovaném u města budu moci přistávat i nové Airbusy A-380. Podle jejich představ by se z Kurdistánu měla stát nová Dubaj, do níž by přilétaly miliony zahraničních návštěvníků ročně.
Podobné nápady lze zařadit spíše do říše fantazie, ale o faktu, že Kurdistán se může stát pro část turistů zajímavou destinaci, netřeba moc pochybovat. To je ale ještě hudba budoucnosti.
Romantizující kampaň s názvem „Jiný Irák", kterou nedávno rozjela kurdská regionální vláda (turistické stránky Kurdistánu ZDE), je tedy zatím třeba brát s určitou rezervou.
Už jen kvůli bezpočtu min rozesetých v minulosti v mnoha částech Kurdistánu není například možné jen tak se courat s báglem po vesnicích a horách. Lepší je také se vyhnout pásmu u turecké a íránské hranice. V prvním případě se návštěvník může ocitnout uprostřed bojové akce Turků proti partyzánům z PKK, ve druhém může zbloudit a skončit v íránském vězení. Neklidný je i region kolem Mosulu a Kirkúku, kde soupeří o kontrolu nad ropnými poli Kurdové a Arabové.
Mnoho zemí, respektive jejich ministerstva, varují své turisty před cestami do Iráku. Zkušení cestovatelé ale vědí, že ne vždy je třeba brát podobná varování vážně v plné šíři. Nejedna tzv. diktatura či nedávné bojiště může být v řadě směrů bezpečnější než oblasti zaplavené návštěvníky z ciziny.
Foto: kurdská regionální vláda, Pentagon a Profimedia
