Co dokáže nenávist
Žijící Saddámové Husajnové mají se svým jménem často potíže
13.12.2013 19:08
V převážně šíitském městě Azizíja nedaleko Bagdádu se ulicemi potuluje Saddám Husajn, žertuje se strážci na kontrolních stanovištích a potřásá si rukou s kolemjdoucími. "Nepopravili jste mě!" říká často policistům. To byl jeden z mých dvojníků!" Tenhle muž, který chodí v dlouhé černé košili a kožené bundě, ovšem není ten Saddám Husajn, známý celému světu. Je pouze jedním z mnoha Iráčanů, kteří životem nosí stejné jméno, jaké měl brutální diktátor, který zemi vládl železnou pěstí téměř čtvrt století.
Od Husajnova rodného města Tikrítu na severu přes západní pouštní provincii Anbár až po provincie na jihu nosí šíité i sunnité jméno, které druhdy bylo dáváno coby pocta, zatímco teď se stalo přítěží. "Saddám utlačoval spoustu lidí a ti, kdo za jeho vlády trpěli, vůči němu stále cítí hněv," říká pětatřicetiletý Saddám Husajn Ulaiví, který žije s rodinou v Azizíji a živí se jako údržbář elektrických generátorů. "A proto taky běžně nadávají mně, jenom kvůli mému jménu."
Jméno mu vybral otec v době, kdy byl budoucí diktátor viceprezidentem a jeho politická hvězda stoupala. Prakticky žádné pozitivní pocity vůči svému jménu ale nechová. Už ve škole na něj učitelé kladli nesmyslně vysoké požadavky a přísně ho trestali, když je nesplnil. Když nastoupil do armády do povinného výcviku a nahlásil se, aby dostal uniformu, zbil ho sloužící důstojník za to, že se opovážil "vypůjčit" si jméno prezidenta.
Po Spojenými státy vedené invazi v roce 2003, která Saddáma Husajna-diktátora svrhla, doufal Saddám Husajn-opravář, že konečně bude mít trochu klid. Ale místo toho začal zvonit telefon s žádostmi politických stran, aby si změnil jméno, a kolemjdoucí na ulici mu spílali za činy, s nimiž neměl nic společného.
V roce 2006 se o změnu jména pokusil, ale narazil na proslulý irácký byrokratický labyrint, který by ho připravil nejen o spoustu času, ale také o finanční částku, jakou si jeho rodina nemohla dovolit. A tak se rozhodl se svým jménem vydržet. "Lituju, že jsem mu tohle jméno dal," řekl agentuře AFP jeho otec Husajn. "Měl kvůli tomu problémy před rokem 2003 ...a po roce 2003 to začalo být ještě horší. Byli tu lidé, kteří nenáviděli Saddáma a cokoli spojené s jeho jménem," dodává s tím, že i teď úředníci běžně odmítají vyřizovat žádosti jeho syna s odůvodněním, že je jeho jméno rozčiluje.
I deset let po dopadení vyvolává diktátor, který byl zatčen 13. prosince 2003 a o tři roky později popraven oběšením, mezi mnoha Iráčany vášnivý hněv. Statisíce lidí, většinou šíitů a Kurdů, zemřely za jeho sunnity vedené vlády a mnoho dalších trpělo kvůli válkám proti Íránu a Kuvajtu. V Bagdádu se sice dají koupit upomínkové předměty se Saddámovskou tématikou jako například hodinky, velké upomínky jeho vlády včetně soch ale byly strženy. A muži nosící jeho jméno tak patří mezi hrstku připomínek jeho vlády.
Mnoho Saddámů uvádí, že dostali výhrůžky smrtí a mají problémy, když usilují o vládní služby a práci. "Když jsem po roce 2003 cestoval kamkoli po Iráku, stávala se mi spousta věcí. Musel jsem tajit svoje jméno, abych si zachránil život," řekl Saddám Husajn Mihimidí, což je irácký novinář žijící západně od Bagdádu.
Jeho otce kvůli synovu jménu vyhodili z práce, protože nedokázal přesvědčit nadřízené, že není stoupencem nyní zakázané Saddámovy strany Baas. A snahy třiatřicetiletého Saddáma Husajna změnit si jméno nikam nevedly. Jméno mu přitom ani nevybrali rodiče - dala mu je lékařka, která byla u porodu.
Před invazí byl prý jeho život relativně bez problémů, protože žil v sunnitské provincii Anbár. Když americké síly svrhly vládu, zvažoval, že si nechá vystavit falešné doklady a raději moc nevycházel z domu. "Tehdy se lidé zabíjeli jen podle jména," říká. "Po roce 2003 se mi život dramaticky změnil - od jednoho extrému ke druhému."
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.