Špehující občané
Velký bratr v Nizozemí. Co občan, to amatérský policista

Zavání to Velkým bratrem, kdy jeden občan sleduje druhého. Mnozí Nizozemci jsou novou rolí pomocníků policie nadšeni. Podle plánů jich mají být statisíce. Slyšte, vizte, hlaste!

Propagační video systému Burgernet (Občanská síť) působí celkem přesvědčivě. Maminka s kočárkem se zastaví na ulici, skloní se k dítěti - a v tom okamžiku k ní přijedou dva mladíci na motorce a vytrhnou jí kabelku. Ještě ani nezmizí za rohem a muž blízko oloupené už informuje mobilem policii.

V té chvíli začíná další akce Burgernetu: hezká policistka v centrále rozesílá co nejrychleji popis zlodějů hlasovou zprávou či SMS stovkám občanů (přesně 394), kteří se pohybují v okolí krádeže, a žádá je o pomoc při pátrání po lumpech. Na videu podbarvuje akci dramatická hudba.

Všichni oslovení jsou jakýmisi dobrovolnými pomocníky policie a po obdržení popisu pachatelů by měli učinit jedno: mít oči na stopkách a rozhlížet se pozorně kolem sebe. A vše podezřelé ihned hlásit. To se také děje. Jako první spatří ujíždějící zloděje řezník v krámě, pak muž koukající doma z okna. Policie zná díky nim trasu lapků, které zanedlouho zadržuje policejní hlídka. Není úniku. Cvakají želízka. Okradená maminka si nemusí zoufat, vše skončilo šťastně. Díky spolupráci občanů a strážců pořádku...

Kooperace policistů a občanů není novou záležitostí (v socialistickém Československu například existovala Pomocná stráž Veřejné bezpečnosti, PS VB), ale model nizozemského Burgernetu má svá specifika. Jako první s ním prý přišel jistý policista z Ridderkerku už před 17 lety. Tehdy šlo především o pátrání po ztracených dětech a nezvěstných lidech obecně.

Idea se postupně zdokonalovala, čemuž napomáhá i stále modernější technika, a pomoc občanů se rozšířila i na pátrání po pachatelích přepadení či vloupání nebo po ukradených vozidlech.

U policie je tlačenice

První praktický test zažil Burgernet v Nieuwegeinu roku 2004. Pro zajímavost, toto městečko poblíž Utrechtu bylo předloni po hlasování na internetu navrženo na titul "nejošklivější město Nizozemí". Už tehdy zažily úřady (příjemné) překvapení. Při verbování "amatérských detektivů" se přihlásilo několikanásobně více lidí, než policie předpokládala. Namísto 250 požadovaných získala policie 1600 dobrovolných pomocníků.

Tento trend pokračoval i loni, kdy se Burgernet zkoušel půl roku v dalších osmi obcích. Zájem občanů o roli informátorů policie opět předčil očekávání. Do projektu se jich zapojilo 26 tisíc, což je téměř pět procent obyvatel testovaných měst. V deseti procentech případů, na nichž se podíleli občané, se podařilo zadržet pachatele nebo nalézt hledanou osobu.

Expertní komise poté vládě v Haagu doporučila rozšířit postupně Burgernet na celou zemi - cílem jsou statisíce občanů v roli pomocníků policie. U vlády (čerstvě rozpadlé) se návrh setkal s pozitivním ohlasem; nic jiného se ani nečekalo, neboť kabinet přijal jako jeden ze svých úkolů: "Bezpečnost není jen úkolem policie a justice. Odpovědnost za ni mají také občané, podniky, organizace."

Náborová hesla do Burgernetu znějí na první pohled logicky a chvályhodně: "Přispějte k vlastní bezpečnosti", "Více očí, více uší, více vyřešených zločinů"... Letos se síť Burgernetu rozšíří na 50 obcí. Už v lednu se jich přidalo dalších jedenáct.

Velký bratr globalizuje

Ještě před několika lety se Burgernet setkával i v Nizozemí s částečným odmítáním, byť hlasy kritiků byly výrazně menšinové: varovaly před podkopáváním mocenské role státu, dělením občanů na slušné a uvědomělé versus ostatní, civilní společnost s Burgernetem je prý předstupněm k fašismu, viděly paralely s uvědomělými občany v dobách socialismu na východě Evropy a jejich spoluprací se Stasi nebo Securitate...

Postupně však utichaly, zmlkla i strana GroeneLinks (Zelená levice), která Burgernet pranýřovala mezi politickými subjekty nejvíce. Hlasy nespokojenců dnes připomínají volání na poušti. A po systému Burgernet začínají pokukovat další země. Velký bratr si může spokojeně mnout ruce.

Foto: nizozemská policie a Profimedia