Euroúředníci žádají v době krize proplácení jízdenek

Podobně jako čeští poslanci, kteří se těší nejrůznějším výhodám, i euroúředníci se nedokáží ubránit lákadlu náhrad za peníze daňových poplatníků. Nejnověji žádají od vlád členských zemí dotaci na cestování veřejnými dopravními prostředky.

Požadovaná částka navíc dosahuje 4,1 milionu eur ročně. Příspěvek na dopravu má povzbudit úředníky, aby namísto autem jezdili po Bruselu autobusy, metrem nebo vlakem.

"Opatření v počáteční fázi počítá s padesátiprocentní náhradou za cestovné. Zaměstnanci tak přispějí ke snížení emisí oxidu uhličitého a také k odlehčení dopravy v Bruselu," citoval britský deník The Daily Telegraph z dokumentu Evropské komise.

Ježdění hromadnou dopravou zdarma je ostudným evergreenem české politické scény, která není schopna se této výhody vzdát. Nyní na podobnou úroveň sklouzávají i bruselští byrokraté.

ČTĚTE TAKÉ: MHD poslanci neplatí. Ti z Prahy dostanou 23 tisíc navrch
                        Poslanecké náhrady se řeší od Grossova bytu. Marně
                       Chamtiví politici. V Británii padaly hlavy

Opatření se má vztahovat na 31,380 euroúředníků, kteří se většinou těší nadprůměrným platům, důchodovým příspěvkům, nejnižší dani z příjmu v celé Evropě (zhruba 12 procent) a vědomí, že mají práci zajištěnu do konce života.

A nejen to: zaměstnanci dostávají příspěvek na cestu do své země, na náklady spojené s přestěhováním do Bruselu nebo osvobození nákupů k počátečnímu zařízení bytu od daní.

Jenže to všechno není dost. "Tato náhrada je malým, ale klíčovým opatřením, které stvrzuje závazek institucí Evropské unie snížit množství emisí v souladu s bojem proti klimatickým změnám," píše se v dokumentu komise.

Požadavek na příspěvek na dopravu působí o to skandálněji v době hospodářské krize, kdy mnozí lidé museli přistoupit na snížení platů anebo se ocitli bez práce, a kdy státy musejí zásadně ořezávat své výdaje. Evropská komise se přitom snaží seč může, aby její rétorika obsahovala slovo solidarita a také nabízela konkrétní pomoc lidem postiženým recesí.

V ostrém kontrastu s tím je i odchodné evropských komisařů. Podle současného principu dostávají odcházející komisaři další tři roky 40 až 65 procent svého platu, jehož základ je 20 tisíc eur měsíčně (přes půl milionu korun), příspěvky na bydlení a další náhrady vyjímaje.

Komise je nicméně přesvědčena, že proplácení poloviny jízdného je správný krok. "I v době krize je boj proti klimatickým změnám naší prioritou," uvedl mluvčí komise.

Zdaleka ne všichni euroúředníci jsou přesvědčeni, že jde o tak skvělý nápad. Do vnitřního oběžníku komise jeden z nich, Peter Whitten, napsal: "Bude se mi jen těžko vysvětlovat lidem, kteří zrovna přišli o práci, čím jsem si zasloužil toto nepřímé zvýšení mého platu."

Uvidíme, jestli si podobnou souvislost uvědomí i ti, kteří žádost o dotaci sepsali. Při pohledu na českou realitu, je to ale asi málo pravděpodobné.

Foto: Profimedia a archiv EK