Jak Francie vyhrožuje vzpurným Irům

Hlavně Iry neprovokovat, v jejich rukou přece leží osud lisabonské smlouvy! O jejím bytí či nebytí budou hlasovat ve čtvrtečním referendu. Tuto taktiku si ovšem paradoxně nevzala k srdci Francie. Ta Francie, která před třemi lety potopila v referendu první pokus o reformu evropských institucí, euroústavu. Následovalo pak dvouroční přešlapování na místě.

Všichni vědí, že Irové nechtějí slyšet nic o tom, že by se v Evropské unii měla otevřít cesta k jednotnému základu pro výpočet podnikových daní. Nízké daně jsou totiž jedním ze základů irského ekonomického úspěchu posledního desetiletí. Dráždí je také řeči o tom, že by Evropská unie měla pokročit v budování společných obranných sil. Irsko je totiž neutrální zemí.

A přesně to jsou dva z hlavních záměrů francouzské vlády, která se v červenci ujme předsednické taktovky nad celou Unií. Paříž má připravený návrh na další posílení obranné politiky a stejně tak prosazuje sladění základu daní.

V Bruselu proto kroutí hlavami a diplomaté nediplomaticky cedí slova o francouzské aroganci. „Prostě je jim to jedno. Malé země jako Irsko či Česká republika nemohou tak velkou věc zablokovat, na ně se nikdo ohlížet nebude.  Zato, když se na zadní postaví Francouzi, pak už se musí zastavit všichni," poznamenal jeden z bruselských diplomatů.

Příkladem francouzské „arogance" je ministr zahraničí Bernard Kouchner. Varoval Iry, že pokud budou hlasovat proti lisabonské smlouvě, pak se Irsko  stane „první obětí". V rozhovoru pro francouzský rozhlas RTL řekl, že verdikt NE by byl jinde v Evropě přijímán s „gigantickým nepochopením". A nezapomněl pak Irům připomenout, jak moc si od svého vstupu do Unie v roce 1973 polepšili díky štědrým dotacím.

Poslední průzkumy veřejného mínění vykazují jen mírný náskok tábora pro smlouvu. Irsko je jedinou zemí, kde mají lidé možnost přímo o přijetí lisabonské smlouvy rozhodnout v referendu.

„Možná nejsou zcela šťastní. Ale zřejmě jim nikdo neřekl, že pokud chtějí další výhody, pak se musí Evropa dál vyvíjet v duchu lisabonské smlouvy," řekl francouzský ministr zahraničí. A dodal, že Francie hodlá pokračovat v zavádění změn podle lisabonské smlouvy i v případě irského NE.

Politikům v Irsku se při poslechu Kouchnerových slov doslova zastavoval dech.

„Takové řeči jsou jen vodou na mlýn pro odpůrce smlouvy," říká zpravodajka The Irish Examiner Ann Cahillová.

Paradoxně i britská vláda v čele s Gordonem Brownem (k EU rezervovaným) si nepřeje, aby Irové hlasovali proti.  Pro Browna je „Evropa" spíše přítěží a rozhodně nechce znovu otevírat politické tahanice o složitých reformách evropských institucí. Podle diplomatických zdrojů by Londýn tlačil na Irsko, aby referendum opakovalo.

A tak nakonec zřejmě jedinou vládou, které by propad lisabonské smlouvy nevadil, je vláda česká. Pokud nezačne platit podle plánu 1. ledna 2009, Česko si udrží plnohodnotné předsednictví nad Evropskou unií.

Foto: tisková služba EU