Železná opona se začala hroutit před dvaceti lety. O půlnoci z 10. na 11. září 1989 otevřela Budapešť své hranice s Rakouskem a umožnila tak tisícům občanům NDR emigrovat na Západ. Historická událost předznamenala pád berlínské zdi i komunismu v Evropě.
Jedním z nejviditelnějších projevů změn bylo vedle faktického odstavení dlouholetého komunistického vůdce Jánose Kádára i rozhodnutí o likvidaci signalizačního zařízení na hranicích s Rakouskem. S odstraňováním zastaralého a nespolehlivého systému začali maďarští vojáci v květnu 1989, přičemž na začátku srpna bylo zrušeno i přísně střežené pásmo v okolí hranice.
ČTĚTE TAKÉ: Před 20 lety se v Maďarsku začala hroutit železná opona
Většina východních Němců vidí bývalou NDR pozitivně
Maďarský ministr zahraničí Gyula Horn a jeho rakouský kolega Alois Mock přestříhali 27. června 1989 u Šoproně drátěný plot, coby symbol oddělující obě země. V železné oponě, která podle slavných Churchillových slov rozdělila Evropu, se tak objevila první trhlina.
Poté dostal pohyb východoněmeckých občanů charakter masového exodu.
Byla tu sice možnost legálního vycestování, ale lidé nechtěli čekat na výsledek zdlouhavé procedury s nejistým výsledkem, která byla vzhledem ke zvýšené pozornosti úřadů o žadatele často i nebezpečná.
V létě 1989 proto na dovolenou do Maďarska vyrazily tisíce východních Němců, odhodlaných o domácích poměrech "hlasovat nohama".
Část z nich se uchýlila na západoněmeckou ambasádu v Budapešti, ostatní se rozhodli zkusit štěstí při přechodu hranic. Lidé se začali shromažďovat i na zastupitelských úřadech SRN v Berlíně, Praze a Varšavě.
Panevropský piknik
Budapešť povolila konání takzvaného panevropského pikniku, pokojné tříhodinové demonstrace, při které na sedm stovek občanů NDR emigrovalo do Rakouska.
Zpráva o "uvolnění" poměrů na maďarsko-rakouských hranicích se rychle roznesla a do Maďarska začaly proudit desetitisíce východních Němců odhodlaných přejít na Západ.
Na bezprecedentní situaci zareagoval maďarský premiér Miklós Németh jednáním se západoněmeckým kancléřem Helmutem Kohlem.
I přes vehementní protesty východoněmeckého vedení, jež se dovolávalo zásahu Moskvy, se závory na maďarské západní hranici v noci z 10. na 11. září 1989 skutečně zvedly a proud východních Němců zamířil za vytouženou svobodou. Jen během následujících tří dnů jich do Rakouska odešlo na patnáct tisíc.
Paradoxní situace, kdy cesta na Západ znamenala pro občany NDR vydat se nejprve na východ, však netrvala dlouho. V půlce října zprofanovaný Erich Honecker odstoupil a 9. listopadu vedení NDR tváří v tvář stále mohutnějším projevům nespokojené veřejnosti nechalo natrvalo otevřít hraniční přechody se sousední Spolkovou republikou Německo.
Helmut Kohl označil později maďarské události z léta 1989 za "odstranění první cihly z berlínské zdi".
Foto: Profimedia, Reuters, Wikimedia Commons
