JRR Tolkiena, autora slavné románové trilogie Pán prstenů, verbovala britská tajná služba, aby za druhé světové války dešifroval německou komunikaci. Proč ale odmítl?
John Ronald Reuel Tolkien byl svého času univerzitní kapacitou v germánských jazycích a proto ho tajné služby zařadily na seznam padesátky expertů, kteří by v hrozící válce mohli pomoci v dekódovacím špionážním centru v Buckinghamshire. Zprávu přinesl britský deník Telegraph.
Podle nově zveřejněných dokumentů podstoupil Tolkien třídenní trénink v přísně tajné Vládní škole kódů a šifer (GCCS), a sice v březnu 1939 - půl roku před vypuknutím války. Od vydání jeho první knihy, Hobit aneb cesta tam a zase zpátky, uplynul rok a půl, a epopej Pán prstenů nosil teprve v hlavě.
Kontakty na experty získal tehdejší šéf GCCS, známý jako Alastair G Denniston, od rektorů univerzit v Cambridge a Oxfordu, kteří již s vládou spolupracovali za první světové války.
Tolkien, mezi lety 1925 a 1945 oxfordský profesor anglosasštiny, a dvanáct dalších souhlasili s „testovacím" dnem na centrále GCCS v Londýně, kde se odehrál trénink ve skandinávských jazycích a španělštině. Tolkien si podle dokumentace vedle dobře a u jeho jména je poznamenáno „bystrý, nadšený".
Německo, nikoli Mordor
Ti, kteří uspěli, dostali nabídku s ročním platem pět set liber - čemuž dnes odpovídá zhruba stonásobek, tedy nějakých 116 tisíc korun měsíčně. Ale Tolkien z nějakých důvodů řekl ne.
Historik tajné služby, který nemohl zveřejnit své jméno z bezpečnostních důvodů, odpověď nemá. „Proč se nepřidal, zůstává tajemstvím. Není žádná dokumentace, která by napovídala nějaký motiv, takže můžeme jen předpokládat, že se chtěl soustředit na kariéru spisovatele. Možná proto, že jsme vyhlásili válku Německu a ne Mordoru."
Kdo se naopak z Tolkienových kolegů k tajným službám přidal, byl Alan Turing, který se tam zasloužil o rozluštění německého kódu Enigma. Tím umožnil Británii efektivně útočit na obávané německé ponorky a nejspíš tak i zabránil porážce v té době jediného německého protivníka.
Turing se také po válce podílel na vývoji prvních počítačů, ale jeho život skončil tragicky. Byl odsouzen za tehdy ilegální homosexuální styk a musel podstoupit hormonální sterilizaci. To mu zničilo kariéru i život, v roce 1954 spáchal sebevraždu. Až letos v září se mu britská vláda oficiálně omluvila.
Foto: Profimedia, Wikimedia Commons
