Deportační lety
Air Deportation: je možné vrátit migranty zpět?

Evropští politici chtějí vrátit zpět statisíce migrantů ze současné uprchlické vlny. Dosud přitom Evropa deportuje do zemí původu nanejvýš desetitisíce lidí. Kolik to bude stát, mají se odmítnutí žadatelé o azyl kam vrátit a kolik času je potřeba? A dají se takové plány vůbec uskutečnit?

O půl jedné ráno, chvilku předtím, než šel spát, probudil Hášima v jeho německém bytě domovní zvonek. Za dveřmi návštěva z migračního úřadu: "Oblečte se a vezměte si zavazadla, dvacet kilo na jednoho," vyzvali slušně, ale důrazně. Ukázali přitom rozhodnutí o deportaci. Hášimovi v tu chvíli došlo, že sen o životě na Západě skončil. On, jeho žena Irena i čtyřletá dcerka Vjolce přišli z Kosova před dvěma lety. Žádost o azyl jim odmítli poprvé, pak odvolání, soud... Bylo jim jasné, že už nemají šanci. Přitom si v Německu zvykli a dcerka dokonce začala chodit do školky.

Hášimovu rodinu odvezli na letiště ve Frankfurtu nad Mohanem. Na palubu nastupovali za dozoru kordonu policistů a nesměli si vzít ani příruční zavazadlo. Některé z pasažérů přivezla policie v poutech. Šlo o charterový let určený speciálně k převozu navrátilců. Smutné divadlo plné nervozity a emocí. "Ne, nikam nechci," křičí zoufale jeden z migrantů, dvě ženy vedle nahlas brečí. Jen stevardi zachovávají klid, profesionálně se usmívají a opakují naučené slovo "Welcome".

Kolik stojí letenka

Hášim měl tu smůlu, že jeho deportace proběhla podle nových pravidel, kdy se už běžencům nesděluje termín vyhoštění. Je to reakce na současnou uprchlickou vlnu, která počítá i s výrazným zvýšením počtu deportací. Například v Německu bylo v roce 2014 vyhoštěno 11 tisíc neúspěšných žadatelů o azyl, zatímco loni už 18 tisíc. Podle německé kancléřky Angely Merkelové by ze země měla v příštích několika letech odejít asi polovina všech uprchlíků, něco kolem půl milionu lidí. Rakousko plánuje poslat pryč 50 tisíc žadatelů, Finsko 20 tisíc a Švédsko 80 tisíc.

Pokud by na tato slova došlo, znamená to vrátit zatím bezprecedentní počet 650 tisíc lidí v horizontu čtyř let. Otázkou je, jakým způsobem to provést a zda mají kam jít, aniž by je ohrožovala válka či diskriminace.

Odmítnutí žadatelé o azyl se obvykle domů posílají třemi způsoby. Mohou se vrátit dobrovolně a pak dostávají příspěvek do začátků. Druhou, přísnější metodou jsou repatriace běžnými civilními linkami. Na letiště doprovodí migranty policisté, případně odlet probíhá bez jejich asistence s tím, že je migrantům opuštění země úředně nařízeno. Třetím a krajním způsobem, využívaným stále častěji, jsou charterové deportační lety za asistence sociálních pracovníků a policie.

Charterové lety vycházejí levněji než běžné letenky, například společnost Air Berlin účtuje sedm až osm tisíc eur (189 000 až 216 000 Kč) za hodinu letu. V případě Sýrie nebo Severní Afriky (10 hodin letu tam a zpět v letadle s 200 místy) vychází letenka pro jednoho migranta na 350 eur (9 500 Kč), u Afghánistánu, Somálska nebo Nigérie 425 eur (11 500 Kč).

Jen dočasný azyl

Kvůli vracení migrantů už Německo a další státy rozšířily seznam "bezpečných zemí", z nichž budou uprchlíky prakticky okamžitě odmítat. Ocitly se na něm Kosovo, Albánie, Černá Hora, Tunisko, Alžírsko a Maroko. Cesta domů zřejmě čeká i část uprchlíků z Afghánistánu. Mnozí z nich totiž nemíří do Evropy kvůli válce, ta bezprostředně ohrožuje jen některé venkovské oblasti. Jde o ekonomické běžence z měst, na která dopadla nezaměstnanost poté, co se ze země stahují četné zahraniční společnosti a organizace.

Specifickými případy jsou Sýrie a Irák, které se na migrační vlně podílejí zhruba 60 procenty. "Očekáváme, že až nastane v Sýrii mír, až porazíme Islámský stát, a se znalostmi, které jste u nás získali, se vrátíte zpět do své vlasti," vzkázala syrským a iráckým uprchlíkům kancléřka Merkelová.

Plán deportací je do značné míry důsledkem změny myšlení lídrů evropských zemí, kteří byli dosud k migraci vstřícní. Nyní si uvědomují, že pokud rychle nepřijdou s jasným a efektivním řešením, veřejnost je z jejich postů vyžene. V lepším případě u volebních uren, v horším s transparenty a pochodněmi na náměstích.

* Jaké je srovnání nákladů na repatriace versus integrace běženců?

* Co dělat s těmi neúspěšnými žadateli, které jejich domovské země nechtějí?

* Kancléřka Merkelová doufá v uklidnění situace v Sýrii do té míry, že se velká část běženců bude moci vrátit. Je to vůbec reálné?

ODPOVĚDI NA TYTO OTÁZKY A MNOHEM VÍCE SE DOČTETE V NOVÉM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 8. ÚNORA 2016.