Švýcaři des v referendu rozhodují hned o třech různých návrzích najednou: o omezení příjmů vrcholných manažerů, o výši dálničních poplatků a o zdaňování rodin s dětmi. Zvlášť kontroverzní je návrh, aby nejvyšší příjem v daném podniku dosahoval maximálně 12násobku toho nejnižšího. Pro mladé sociální demokraty (JUSO) nebyl problém pro takový návrh v poměrně rovnostářském Švýcarsku sehnat potřebných 100 tisíc podpisů.
To ale neznamená, že návrh ve všelidovém hlasování, k němuž je oprávněno 5,2 milionu občanů, snadno projde. Průmysl před referendem rozpoutal velkou kampaň varující před sociálním úpadkem. "Zrušit pracovní místa? 1:12 Ne," stálo na plakátech po celé zemi.
Ztráty konkurenceschopnosti a rušení pracovních míst se obává také vláda.
Koncern Nestlé varoval, že žádná zahraniční firma v případě přijetí principu "1:12" nebude chtít působit ve Švýcarsku.
Šéf švýcarského potravinářského gigantu Paul Bulcke si přitom podle ekonomického magazínu Bilanz vydělá 12,6 milionu švýcarských franků (téměř 280 milionů korun), což je 238násobek nejnižší mzdy ve firmě.
Ve farmaceutické firmě Roche jsou platové nůžky údajně rozevřeny v poměru 1:261 a u výrobce hodinek Swatch je to 1:137.
Rozhořčení občanů kvůli přehnaně vysokým mzdám vrcholných manažerů je sice i ve Švýcarsku velké, ale podle průzkumů hrozí iniciativě "1:12" porážka. Švýcaři se za desetiletí přímé demokracie naučili dobře zvažovat pro a proti a rozhodovat věcně.
Údaje švýcarské ústřední finanční správy ukazují, že nejbohatších deset procent Švýcarů odvádí 80 procent daní. "Jsem přesvědčen, že švýcarské obyvatelstvo je v ekonomických otázkách otevřené, pragmatické a rozumné," řekl šéf koncernu Roche Severin Schwan.
Občané alpské země se v hlasování mohou vyjádřit také k záměru vlády zdražit roční dálniční známku ze 40 na 100 franků (2100 korun). Odpůrci zvýšení poplatků shromáždili téměř 106 tisíc podpisů, což je více než dvojnásobek potřebný k vyhlášení plebiscitu. Švýcaři v něm buď zdražení potvrdí, nebo ho odmítnou.
Podle rozhodnutí vlády by nové ceny dálničních známek měly platit od roku 2015 nebo 2016. Zahraniční turisté by si přitom nově mohli zakoupit levnější dvouměsíční nálepku, a to za 40 franků. Tolik dosud činí roční poplatek a jiné než roční známky nyní nelze ve Švýcarsku koupit.
Kabinet si od zdražení slibuje dodatečný příjem nejméně 300 milionů franků (přes šest miliard korun), které by se využily na rozšiřování dálnic. Švýcarská dálniční síť s celkovou délkou kolem 1800 kilometrů patří k nejhustším sítím na světě. Na dálnicích hornaté země je také kolem 200 tunelů o celkové délce 220 kilometrů. V plošně dvojnásobně větším Česku je pro srovnání v provozu kolem 1000 kilometrů dálnic a roční poplatek automobilisty stojí 1500 korun.
Podle nejnovějších průzkumů je zhruba 50 procent Švýcarů srozuměno s tím, že dálniční známku je třeba v zájmu další výstavby a modernizace dálnic zvýšit.
Dalších 46 procent lidí zdražení odmítá a jen čtyři procenta dotázaných uvedla, že ještě nejsou rozhodnuti.
Těsný výsledek se očekává také v otázce, zda mají mít nárok na daňové úlevy také rodiny, které o své děti trvale starají samy doma, a neposílají je do školky.
Referendum je ve Švýcarsku tradiční formou přímé demokracie. Občané alpské země se hned několikrát ročně v hlasováních vyjadřují k nejrůznějším a často zcela zásadním otázkám fungování státu. Celonárodní referenda se mohou konat až čtyřikrát ročně.
