Antiislamista nizozemským premiérem? Možné to je

Čerstvé průzkumy přisuzují Straně pro svobodu (PVV) zisk celých 32 křesel v parlamentu. Kdyby se nyní konaly volby, stalo by se uskupení Wilderse nejsilnějším.

Až na dalších příčkách se podle agentury Maurice de Hond umisťují nynější vládní strany Křesťanskodemokratická výzva (CDA) s 28 křesly (nyní 41) a Strana práce (PvdA) s 25 poslanci (nyní 33). Za samotnou PVV islamobijce Wilderse sedí teď v dolní komoře nizozemského parlamentu devět zákonodárců.

Pro kontroverzního blonďatého politika, kterého hlídá dnem i nocí šest bodygárdů a jenž z důvodů bezpečnosti neustále mění místo pobytu, je nynější podpora domácích voličů pronikavým úspěchem.

ČTĚTE TAKÉ: Islamizace Západu. Wilders natočí další film 
                        Kritik islámu Wilders zuří. Nevpustili ho do Británie
                        Holanďané už ani nedokážou naštvat muslimy

Je tedy zřejmé, že možnost, že v budoucnu do křesla nizozemského premiéra usedne nevybíravý kritik islámu a muslimů, není vůbec iluzorní.

„Byla by pro mě čest, stát se předsedou vlády," svěřil se Wilders už v březnu na uzavřeném setkání s dvěma stovkami svých příznivců ve Venlo. Stal by se jím prý rád.

Ačkoli se parlamentní volby konají v Nizozemí až za dva roky, spekulují už politici a média o možných budoucích koalicích v případě, že by volby vyhráli wildersovci. Vzhledem k nynější hospodářské krizi a také k tomu, že předčasné volby nejsou v zemi větrných mlýnů a dřeváků ničím výjimečným, ale podobný scénář může nastat mnohem dříve.

Koalice s nynějšími vládními stranami?

Sám Wilders uvedl, že kdyby se podílel na sestavování vlády, viděl by jako přirozenou koalici své PVV s CDA a VVD (Lidová strana pro svobodu a demokracii). Wilders se od liberální VVD kdysi odštěpil.  

Předseda CDA Peter van Heesweijk pro domácí média minulý týden řekl, že ačkoli mezi CDA a PVV jsou ještě velké rozdíly, nevylučuje předem spolupráci s žádnou  demokraticky zvolenou stranou. Jeho slova však vzbudila ostrou reakci části poslanců vlastní strany. Šéfové dvou menších stran, Zelené levice a D66, ale už nyní vyloučili, že by s Wildersem usedli v jednom kabinetu.

Wilders uznává, že cesta jeho strany do vlády bude dlouhá a nelehká. Byť s devíti poslanci, PVV zůstává zatím do značné míry spíše virtuální stranou, bez základny.

To je i důvod, proč se Strana pro svobodu chce dostat na radnice čtyř významnějších měst: Rotterdamu, Haagu, Den Helderu a Venlo. O Wildersovi se mezitím mluví jako o pravděpodobném budoucím starostovi Den Helderu. Toto město v provincii Severní Holandsko má značné problémy s antilskými imigranty.

Islám jako hrozba

Některé komentáře v Nizozemí i za jeho hranicemi připomínají, že stále více Holanďanů chápe, že pokračující islamizace Evropy masivně ohrožuje naše svobodné společnosti - a to navzdory opačně zaměřeným výchovným pokusům politických elit.

Přesvědčení, že islám a muslimové jsou příčinou řady problémů, jimž Evropa čelí a ještě bude čelit, je živnou půdou Wildersovy popularity.

Nynější Wildersova podpora u krajanů připomíná situaci po volbách v roce 2002, kdy do nizozemského parlamentu triumfálně vkráčelo 27 poslanců strany LPF, mezi nimi jeden rodilý Čech, kterou založil a vedl kritik islámu Pim Fortuyn. Zavraždili ho týž rok v květnu, během volební kampaně.

Foto: Profimedia, Reuters a ČTK/AP