Antiislamista opět buší na dveře kabinetu

27.07.2010 09:00 Analýza

Šance nizozemského poslance a prominentního kritika islámu Geerta Wilderse (PVV) na získání křesel v nové koaliční vládě v Nizozemí se znovu zvětšují. K jednáním o novém kabinetu si s PVV v pondělí poprvé sedli křesťanští demokraté (CDA). Podle průzkumů dává vládě za účasti Wilderse přednost nejvíce Nizozemců.

Země tulipánů, dřeváků a větrných mlýnů zažívá při vytváření nové vlády těžké porodní bolesti - to je v těchto končinách nicméně obvyklé. Vlády se zde po 2. světové válce sestavují v průměru 85 dnů.

Po parlamentních volbách letos 9. června se ale v Nizozemí zkomplikovala koaliční jednání ještě tím, že se hraje také o Stranu pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která skončila na třetím místě.

Připomeňme, že wildersovci získali ve 150členném parlamentu v Haagu 24 křesel. V hlasování zvítězili těsně liberálové z Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD), kteří obsadí 31 křesel, což je o jedno více než sociální demokraté ze Strany práce (PvdA).

Propadákem se volby staly pro stranu dosavadního premiéra Jana Petera Balkenendeho, Křesťanskodemokratickou výzvu (CDA), jež v novém parlamentu obsadí jen 21 křesel, což je o dvacet méně než při posledních volbách v roce 2006, která však při současných snahách o vytvoření nové koalice hraje důležitou úlohu.

ČTĚTE TAKÉ: Kritik islámu v Nizozemí opět vede průzkumy mínění
Wildersové všech zemí, spojte se!
Volby do EP: Holanďané volí zase tužkou, nevěří počítačům

Výrazně větší, než si s ohledem na svůj bídný volební výsledek zaslouží, poznamenávají nizozemští komentátoři. A právě CDA, vedená Maxime Vergagenem, dosud úspěšně mařila snahy o vytvoření velké, pravicové koalice VVD, PVV a CDA tím, že nebyla ani ochotná si sednout s Wildersem k jednacímu stolu.

Z veškerých partají tak nejviditelněji vůči kritikovi islámu a jeho lidem aplikovala v praxi to, čemu se říká "sanitární kordon".

Od tohoto pondělí to už ale neplatí. Šéf CDA se s Wildersem sešel, i když jen, jak zdůrazňuje, neformálně. Stalo se tak na žádost nového "informátora" (informateur), což je zprostředkovatel jmenovaný královnou, pod jehož taktovkou se po volbách hledají možnosti nových koalic. Je celkem běžné, že informátorů se vystřídá hned několik. Když jeden ztroskotá, určí panovnice obratem dalšího.

Tím nejčerstvějším je expremiér Ruud Lubbers. Jeho první snahou je sestavit pravicovou koalici VVD,PVV a CDA, tedy za účasti Wilderse, jež byla prvním pokusem už na začátku koaličních rozhovorů. Pokud by nevyšla zmíněná trojkoalice, zvažuje Lubbers vytvoření menšinového kabinetu VVD a CDA, jenž by se dohodl na nějaké formě podpory s Wildersem.

V uplynulých týdnech ztroskotalo několik pokusů o vytvoření koalic, které mohou být v Holandsku poměrně pestré. Minulý týden selhala snaha slepit širokou, takzvanou fialovou koalici ze čtyř stran sahajících od levice po pravý střed. Ve všech zvažovaných formacích má být premiérem vítěz voleb Mark Rutte z pravicově liberální VVD.

Rutte narazil se svým plánem ušetřit v příštích čtyřech letech na státních výdajích 28 miliard eur. Jeho tři možní partneři nechtěli jít v úsporách nad 15 miliard. Současná situace je velmi komplikovaná a neobejde se bez ústupky, hlavně od křesťanských demokratů z CDA, kteří vzhledem ke svému bídnému volebnímu výsledků požadují příliš.

Šéf CDA Verhagen je zatím opatrný a žádné podmínky pro možnou spolupráci s Wildersem, přes "které vlak nejede", si neklade. Dosud ale tvrdil, že CDA nemůže souhlasit s údajným omezování náboženské svobody tak, jak to chce PVV, nechce zrušit rozvojovou pomoc, omezit přistěhovalectví muslimů, odmítá tzv. etnickou registraci, daň z nošení šátku anebo iniciativu, aby k hlavním úkolům nizozemské diplomacie patřil boj s islámem.

Účast antiislamisty Wilderse ve vládě má u Nizozemců silnou podporu - koalici VVD, PVV a CDA podle průzkumu renomované agentury Maurice de Hondt upřednostňuje 36 procent voličů. Na druhém místě je tzv. fialová koalice plus (VVD, PvdA, D66 a Zelená Levice) s 20 procenty a na třetím středolevicová vláda (CDA, PvdA, SP, Zelená Levice a D66) 13 procenty.

Jedno (staro)nové diskusní téma bude ale nejspíše pokračovat i po sestavení nové nizozemské vlády. Mnoha politikům větších stran se totiž stále více zajídá značná roztříštěnost domácí politické scény a rádi by zavedli pětiprocentní klauzuli.

Protože v Nizozemí neexistuje, dostává se do dolní komory parlamentu (Generální stavy) poměrně hodně stran. V dlouhodobém průměru je to deset partají. Teoreticky stačí na jedno poslanecké křeslo zisk 0,67 procenta hlasů. Letos kandidovalo do parlamentu 18 politických subjektů.

Běžné jsou široké, mnohobarevné vládní koalice. Za uplynulých třicet let se v kabinetech nejčastěji objevovaly CDA, PvdA a VVD. CDA také vede, pokud jde o počet let, kdy byl její zástupce nizozemským premiérem.